Menu

anigif

A+ A A-

Matriarchát ve světě Walta Disneyho? Nikdy!

foto: archiv edice PAF foto: archiv edice PAF

Odborná sedmdesátistránková publikace z pera skupinky badatelů působících na FF UP otevírá nové možnosti vnímání Disneyho světa, a to z pozice genderové problematiky. Text nastoluje překvapivé otázky, poukazuje na stereotypy v tvorbě Walta Disneyho a narušuje tak idealizované představy o oblíbených pohádkách z „disneyovského“ repertoáru, které jsme získali v dětství. Publikace vznikla na popud studentské soutěže ve spolupráci pedagogů a studentů katedry divadelních, filmových a mediálních studií a lze ji zakoupit na oficiálních stránkách Edice PAF.

Soubor statí otevírá Zdeněk Hudec bádáním zaměřeným na Sněhurku a sedm trpaslíků. Zabývá se otázkou mýtu krásy a tím, co tento mýtus představuje. Hudec zde zdůrazňuje stereotyp rodinného štěstí a dominanci heterosexuality. Podle jeho názoru není dnešní doba ještě přizpůsobena tomu, aby děti byly schopné pojmout homosexuální vztah v pohádkách, je to však pouze otázkou času.
Eva Chlumská se na tvorbu Walta Disneyho, konkrétně na Malou mořskou vílu, dívá z pohledu queer teorie. Autorka v textu poukazuje zejména na bílou maskulinitu a konzervativní heterosexuální patriarchální jednotu odrážející způsob života v Americe. Do kontrastu staví původní Andersenovu pohádku, kde je silný matriarchát, a patriarchální Disneyho Ariel.
Jak moc je propojena politika soudobé Ameriky a světa Walta Disneyho, nastiňuje svou výbornou studií Matěj Dostálek. V dětském seriálu Kačeří příběhy identifikuje silný ekonomický a politický podtext, přesněji podporu Ronalda Reagana a rodiny jako pilíře konzervativní Ameriky. Proč byla studie zařazena do publikace zaměřené na gender? Autor v závěru poukazuje na to, že ženy zvýrazňující svou sexualitu jsou u Disneyho zlé čarodějnice, naopak ženy mírné, vypadající skoro až dětsky, jsou vždy ty hodné. Ačkoliv dětský divák nevnímá pohádkové postavy jako sexuální objekty, maskulinita nad feminitou v Disneyho pojetí převažuje a Dostálek soudí, že princové a mužský prvek zde mohou být odrazem osobnosti samotného tvůrce.
Autoři jednotlivých příspěvků dokáží být kritičtí, na druhou stranu ale vyjadřují určitý obdiv nebo spíše úctu k Disneymu ekonomickému uvažování. Zdeněk Hudec uvádí, že se jedná o „amerikanizaci děsivé evropské pohádky“. Pohádky z produkce Walta Disneyho postrádají děsivé momenty, jaké najdeme například u Andersena nebo bratří Grimmů, popřípadě je Disney zmírňuje nestrašidelnými animacemi a líbivou hudbou, kterou děti ocení. Jako zkušený tvůrce dobře ví, kdo je cílová skupina jeho filmů a čím přilákat nejen dětského diváka. Je také zapotřebí přiznat, že patriarchální převaha se neobjevuje pouze u Disneyho, nýbrž i v Holywoodu a obecně v celé západní společnosti. U Walta Disneyho jakožto tvůrce světové korporace a továrny na úspěšnost je to ovšem vidět dvojnásob.
V závěru knihy se dostáváme i k poslední princezně stvořené v produkci Walta Disneyho, nad kterou se zamyslil Alexandr Jančík. Nese jméno Locika a oproti ostatním princeznám je jiná, lehce emancipovaná, nečeká na svého prince. Jejím vyvoleným je navíc zlodějíček, nikoliv princ v pravém slova smyslu. Jančík ukazuje, že snahou o emancipaci se Locika vymyká disneyovskému stereotypu, ne však úplně. Pořád přetrvává stereotyp krásy a vše končí happy endem – svatbou a poražením zlé čarodějnice.
Spolupráce pedagogů s žáky se ukázala přínosnou. Teoretické stati otvírají nové možnosti vnímání Disneyho světa. Stírají iluze o kráse princezen a statečnosti princů. Poukazují na problematiku postavení žen v seriálech a ve filmech. Kniha je nabitá novými informacemi, ke kterým se čtenář nedostane každý den. Nové, zajímavé, stále ještě nepropracované a dosti ožehavé téma genderu barví teoretickou knihu do odstínů srozumitelných i pro širší, neodbornou veřejnost. Otázkou však zůstává, nakolik je vhodné či přesné popisovat stereotyp krásy v tvorbě Walta Disneyho. Disney pouze následuje trendy a trend krásy z lidské společnosti nevymizí nikdy. A co když je právě dnešním stereotypem žena coby emancipovaná hrdinka, jak ji vídáme v mnoha novějších filmových a televizních inscenacích? Na to by mohlo přinést odpověď případné další pokračování této publikace.
Zdeněk Hudec (ed.): Genderové stereotypy v animované tvorbě Walta Disneyho: Ideologie, queer a diskurzivní analýza. Pastiche Filmz, Olomouc 2012, 72 s.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka