Menu

anigif

A+ A A-

Kniha o lásce k nevhodným lidem velebí jinakost

paces-15-18Na podzim loňského roku vyšel v nakladatelství Odeon v českém překladu Jiřího Hanuše nejnovější román amerického spisovatele Johna Irvinga V jedné osobě, který svou čtivostí, napínavostí a silným příběhem připomíná jeho nejlepší díla osmdesátých let. Jako už tolikrát, ani zde nechybí Irvingův klasický vzorec – Rilke, Dickens, zápas, chlapecká škola v Nové Anglii, láska k literatuře, Vídeň, starší žena, chybějící rodič (a občas také medvěd). Přesto ho autor tentokrát doplnil o značně kontroverzní téma – vytvořil text pojednávající o touze, tajemství, hledání vlastní identity a především o (ne)toleranci vůči sexuálním odlišnostem.
Jádrem románu je nevšední životní příběh šedesátiletého bisexuálního spisovatele Williama (Billyho) Abbotta. Ten se v úvodu knihy vrací do doby dětství a dospívání v městečku First Sister ve státě Vermont v konzervativních 50. letech. Většina knihy je spojená právě s tímto pro Billyho dramatickým obdobím, kdy začíná vnímat své milostné tužby. Potíže se sexuální identitou můžeme vysledovat i u jiných členů Billyho rodiny. Celá tato emočně napjatá doba určující další vývoj hrdinovy osobnosti představuje drama, ve kterém se Irving dokáže mistrovsky pohybovat.
Po odchodu z First River sice Billy žije jako gay, přesto už pochopil, že se v něm sváří milovník mužů i žen, a dokonce i všeho mezi tím. Retrospektivně nás zavádí do Vídně počátku 60. let, kde během studií poznává vlastní sexuální touhy z nespočtu různých úhlů. „V jedné osobě hraji mnoho rolí, s žádnou z nich ale nejsem spokojen,“ zní verš Shakespearova Richarda II. a také úvodní motto a Billyho životní krédo.
V trochu jiném vyznění je pak psána poslední třetina knihy, nazvaná příznačně Svět plný epilogů. Přibývá v ní patosu, scén smrti a umírání. Vyvrcholí v přítomnosti, která jistým způsobem rozhodne o Billyho vlastní cti a sebeúctě. Po smířlivých 70. letech nastává období spojené především se zničující epidemií AIDS. Okamžiky, kdy Billy popisuje ztrátu svých spolužáků a přátel a ony otřesné konce mužů nakažených neznámou a neočekávanou nemocí, jsou sugestivní a patří k nejsilnějším momentům celého románu. I zde však Irving zůstává komický. Minimálně tak tragikomický, jak je to vůbec možné.
Po kompoziční stránce autor zarámoval příběh do vzpomínek splývajících v závěru knihy nepozorovaně s přítomností. Dynamiku děje zajišťuje řemeslně dokonale zvládnutá narušená chronologie vyprávění. Pevná struktura románu nenechává čtenáře na pochybách, že je v rukou mistrného spisovatele.
Jediným chybným krokem se může zdát Irvingova obsese najít i na nejobyčejnějším jedinci kapku odlišnosti. V průběhu knihy postupně představuje utajené homosexuální a transsexuální postavy z odlišných generací, zobrazuje celé spektrum lidské sexuality a postava, která by splňovala kulturně předpokládanou představu ženského nebo mužského pohlaví, se stává vzácností. Až se může zdát, že je takových zástupců menšin na jedno americké maloměsto, ba na jednu rodinu, přece jen příliš.
Přesto se jedná o skvěle zpracované dílo velebící toleranci a jinakost. Čtivý a sexuálně otevřený text o citu k „nevhodným“ lidem kloubí napínavé a vzrušující vyprávění humoru i tragédie. Je to román o lidech a světě předsudků.
John Irving: V jedné osobě. Odeon, Praha 2013, 496 s.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulka