Menu

anigif

A+ A A-

Opuštěná společnost je povinným čtením nejen před volbami

Erik Tabery (13. června 1977), šéfredaktor týdeníku Respekt, je také autorem nyní již tří knih, ve kterých se věnuje převážně politické situaci v České republice (Vládneme, nerušit, Hledá se prezident, Opuštěná společnost).


 


„Několikráte jsme mysleli, že už jsme na konci cesty, a pokaždé jsme shledali, že jsme teprve na začátku,“ cituje Tabery v úvodu knihy Ferdinanda Peroutku. Nová publikace Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše, kterou sám autor nazývá knižní esejí, se do čtenáře zapisuje metodou „tabula rasa“ – jakoby předpokládá, že čtenář je netknutý papír a v oblasti české historie a politického dění má jen vágní nebo žádné vědomosti. Na 264 stranách popisuje (místy dosti křivolakou) cestu České republiky od konce první světové války po současnost, a to v celosvětovém kontextu, přitom hlavní pozornost je věnována polistopadovému vývoji. Zaměřuje se na nejcitlivější oblasti, jako je téma populismu, problém konspiračních teorií, sociálních sítí a občanské žurnalistiky, šíření dezinformací, otázka migrační krize, hledání tzv. nepřítele lidu a kromě jiného také poukazuje na možné důvody rezignace Čechů na zájem o politické dění. Uvádí do spojitostí zahraniční a domácí události, líčí také vývoj a směřování politické a společenské situace.

 

Jednotlivé kapitoly fungují jako samostatné jednotky ve stylu sloupků, jako tomu je i u dvou předchozích Taberových knih, což ji činí poměrně snadno vstřebatelnou. Text je hustě protkán citacemi nejen z odborných publikací, ale také výroky Jana Zábrany, Ivana Diviše („Je typické pro český fašismus, že stačí, aby napadlo víc sněhu, a už se proklínají umělci.“), George Orwella, Václava Havla nebo již zmíněného Ferdinanda Peroutky. Při komentování vlivu sociálních sítí na společnost Tabery dokonce odkazuje na scénu v knize Harry Potter, v níž Zrcadlo z Erisedu představuje uzavřenou skupinu jedinců, kteří se navzájem slepě podporují ve svých názorech. Citace patrně slouží také jako doporučená rozšiřující literatura pro náročnější čtenáře.

 

Nutno podotknout, že autor neusiluje o vnucení vlastních názorů ani o poučení, pouze seznamuje s fakty, které nelze zpochybnit. Přesto z knihy sálá jakýsi apel na společnost, jejíž nároky kladené na politiky značně upadají, raději se nechává unášet s proudem a zapomíná hledat chyby nejdříve u sebe. Nelze hovořit o lehkém čtení „na dobrou noc“ a trvá déle, než se knihou čtenář „prokouše”, jedná se však bezpochyby o poutavé vyprávění, které se dotýká každého občana České republiky a skvěle poslouží při doplňování mezer ve vzdělání u mladších ročníků.

 

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka