Menu

anigif

A+ A A-
Soňa Olejárová

Soňa Olejárová

Zlaté časy rádia jsou pryč. Studenti se je snaží oprášit

O studentském životě i dění v Olomouci se dá zjistit něco víc ze studentské televize, novin, časopisů. Jedno médium ale zůstávalo dlouho nevyužito. Pokusů o založení studentského rádia už proběhlo několik, žádný však nebyl úspěšný. Asi proto, že s rozhlasem se pojí spousta problémů. A nejde jen o problémy provozní a finanční, je třeba brát v potaz také postupně upadající zájem mladých lidí o poslech rádia. Nyní se na katedře žurnalistiky sešla skupinka studentů, která se těmto problémům chce postavit čelem.

Vše začalo stáží Pavly Lioliasové v Českém rozhlase. Nadšení z práce jí vnuklo nápad na založení studentského rádia, kde by mohla uplatnit svou praktickou zkušenost a zároveň oživit tradici poslechu rádia. Pavlínin nápad se setkal s nadšeným ohlasem několika dalších studentů a společně se rozhodli odvážný nápad přivést k životu.
„Nechceme být pouze hlásnou troubou univerzity,“ prohlásil Marek Vašut, předseda studentského rádia. Upozorňuje tak na fakt, že nově vznikající rozhlasová stanice nebude fungovat pod záštitou UP, ale jako nezávislé občanské sdružení. Univerzita se ale zavázala poskytnout rozhlasu zázemí a technické vybavení.
„O rádiu jsme s několika studenty hovořili a tuto studentskou iniciativu podporujeme, ale jak vyplynulo ze setkání s nimi, zatím je vše ve stadiu ryze ,prenatálním‘. Studenti jsou úplně na začátku, takže mají jen minimum informaci o tom, ,jak se to dělá‘ a co vše je třeba zajistit,“ řekl Petr Orság, vedoucí katedry žurnalistiky. Součástí rozhovoru bylo samozřejmě i finanční krytí. „Zatím neexistuje ani elementární finanční rozvaha věci. Až nabude projekt jasnějších kontur – což komplikuje v současnosti cela řada skutečností, například to, že v zásadě všechny části FF se nyní nebo v blízkém budoucnu budou stěhovat jinam, hlavní budova se bude opravovat a tak dále – budeme se bavit dále o prostorách a financích,“ dodal Orság.
Studenti se tak prozatím mohou plně věnovat vymýšlení obsahové náplně. A o tom, že je projekt studentského rádia stále ještě v plenkách, svědčí i program prvních dvou schůzí, které se konaly v neformálním prostřední pivnice Moritz a měly čistě informační charakter pro všechny zájemce o spolupráci na tvorbě rozhlasu.
Studenti vymýšleli název rádia, obsah vysílání i rozdělení budoucích rolí. Mají ambiciózní cíle. „Nechceme pouze informovat o dění na univerzitě a v Olomouci,“ říká dále předseda rádia. Chystají se také pořádat rozhovory se studenty, vyučujícími i absolventy, lákat na zajímavé předměty a možnosti studia jazyků, objevovat neznámé olomoucké podniky, informovat o výhodných menu a nebojí se ani rozhlasového čtení kratších próz, fejetonů a glos nebo přímého přenosu ze zajímavých sportovních či hudebních událostí.
Zakladatelé studentského rádia nemají v úmyslu takzvaně vařit z vody. „Na to, jak založit fungující studentské rádio, se pojedeme podívat do Brna,“ prozrazuje Marek Vašut. Jejich cílem je vytvořit stanici reflektující život studentů v Olomouci. Nehodlají ale fungovat jako podcast (zvukové nebo video záznamy umístěné na internet v podobě jednotlivých souborů), mají ambice stát se nefalšovaným rozhlasem. Na reálné fungování rádia v Brně se chtějí podívat právě proto, aby měli představu o tvorbě studentského vysílání a problémech s tím spojených.
Jestli se jim podaří vytvořit program, který osloví dostatečné množství posluchačů, a domluvit se s univerzitou na využití nahrávacích studií, se ukáže na začátku letního semestru. „V letním semestru chceme spustit zkušební provoz, a to dvakrát týdně po jedné vysílací hodině,“ plánuje předseda studentského rádia. Upozornění na tuto událost se určitě každému dostane například prostřednictvím facebookové skupiny Univerzity Palackého v Olomouci. Tak buďte v pozoru a až přijde ta správná chvíle, nalaďte si první studentské rádio v Olomouci!

Zimní adrenalin v Olomouci

Adrenalin v Olomouci nemusí nutně znamenat jen zkouškové období. Celovečerní pásmo outdoorových filmů Snow film fest láká na drsnou a divokou přírodu hor a polárních plání, neuvěřitelné sportovní výkony, život v mrazu a situace na pokraji života a smrti. Zavede diváka do míst, kam se obyčejný člověk neodváží, a všem, kteří prožívají zimní měsíce aktivně, ukáže krajní meze sportu. Tento rok festival proběhne ve 140 městech v České republice a ve 47 městech na Slovensku. V Olomouci už 14. 11. v U-klubu!

Extrémní lyžování, snowboarding, zimní lezení, snow-kitting ani ostatní zimní sporty není nutné praktikovat na skvěle upravených sjezdovkách, poblíž sociálních zařízení a restaurací, kde je vždy možnost se zahřát a odpočinout si po celém dni v pohybu. Odvážlivci mohou posunout svůj zážitek na vyšší úroveň a zkusit něco nezapomenutelného. Ovšem Snow Film Fest je i pro ty méně odvážné. „Myslím, že všechny filmy jsou zajímavé svým tématem… Nejde pouze o lyžování, jak by si možná mnoho lidí mohlo myslet,“ říká Rostislav Navrátil, pořadatel Snow Film Festu v Olomouci.
Snow Film Fest nabídne devět filmů domácích i zahraničních, z nichž se některé pyšní i oceněním z mezinárodních filmových festivalů, jako například Cold Smoke Award 2013, The Norwegian Documentary Film Festival 2012, Banff Mountain Film nebo Vancouver International Mountain Film Festival. Skrze promítané filmy dostaneme příležitost podívat se do zasněžených krajin Aljašky, Japonska, Norska, Antarktidy, Kavkazu, ale také poznat české i slovenské hory jinak, než jak je známe. „Za zmínku stojí určitě film Neviditelná hora – tento dokument z Elbrusu zachycuje výstup nevidomého Juraje Prágera a Zoliho Pála na nejvyšší horu Evropy severní stranou. Pak třeba Na sever od slunce – Nordfor sola. Inge a Jørn nejsou běžní surfaři. Rozhodli se strávit devět měsíců studené norské zimy v izolaci za polárním kruhem v neobydlené zátoce omývané Atlantikem, kde našli nejen perfektní vlny, ale také spousty odpadků. Za cíl si dali posbírat alespoň tunu odpadu, který dennodenně přináší moře. A následuje spousta dalších filmů… Kdo má rád dobrodružství, napětí, cestování, určitě si ten svůj najde,“ láká Navrátil a naznačuje tak, že hlavní myšlenkou festivalu je také překonávání sebe samých a pozornost k přírodě kolem nás.
Z českých a slovenských filmů se na Snow Film Festu bude promítat již výše zmíněná Neviditelná hora o výstupu slepého horolezce na nejvyšší horu Evropy, Snow way mapující kariéru nejúspěšnějšího českého snowboardisty Martina Černíka a bonusový film Snow Girls přibližující svět freeskiingu a snowboardingu z pohledu slovenských a českých jezdkyň.
Na festival se chystá i Tereza Doudová z přírodovědecké fakulty. „Sama sice po horách nechodím, ale zajímá mě, jak se s přírodou umí poprat jiní, navíc se tak podívám i do míst, kam se normální člověk nedostane.“
Ať už sami provozujete outdoor, nebo vás láká pohled na neobvyklý adrenalinový zážitek, přijďte se nechat okouzlit ledovými plochami, zasněženými vrcholky hor a heroickými výkony sportovců.

Promítané filmy:
Ataraxie • Lákavý strach / Tempting Fear • Modrá posedlost / Blue Obsession • Na sever od slunce / Nordfor sola • Napříč ledy / Crossing The Ice • Neviditelná hora • Sašimi z jednorožce / Unicorn Sashimi • Snow Way • Snowgirls

Raťafák, špalek, zouvák

„Dej mi pořádného raťafáka!“, „Dnes špalek.“, „To je ale zouvák!“ O čem je řeč? O chlebu, přesněji o pořádném kusu chleba.
Spisovná čeština sice umí pojmenovat všechny části chleba, ale postrádá jednoslovný název pro velký kus chleba. Tam, kde spisovný jazyk pokulhává, se projevila nářečí, proto také lze ve Slovníku spisovného jazyka českého nalézt spoustu výrazů, které můžeme pro velký kus chleba použít. Slovník označuje tyto výrazy jako expresivní, což vyplývá z nutnosti vyjádřit větší rozměry krajíce. Jejich expresivita mnohdy plyne také z neobvyklých hláskových skupin nebo sufixů. Vznikají často jako metafory a škála těchto přenesených vyjádření je opravdu pestrá.
Velký kus chleba může být pojmenován podle svého klínového (čuba, kopyto, zouvák) nebo vypouklého (balón) tvaru, někde lidem připomínal spíš kus dřeva (klacek, pařezák), kus kamene (balvan, hunt, mugl), část těla (hnát, raťafák), nástroj (pantok, vatrál) nebo velkou plochu (lán), jinde ho naopak pojmenovali právě podle jeho velikosti (falón, flák).
I z příkladů lze vidět, že se od sebe jednotlivé výrazy liší, a to nejen svým tvarem, ale i původním významem. Jedná se navíc o výrazy místní povahy a mohou mít dokonce i několik variant (skolec – skolek – skolan, kaval – gaval). Takže sice máme plno jednoslovných pojmenování pro velký kus chleba, ale kvůli jejich množství a zřejmé expresivnosti je nemožné vybrat jeden spisovný.
Ale není třeba věšet hlavu, pokud vám obvykle velký krajíc nebude stačit, můžete si klidně ukrojit dva, hlavně ať vám chutná.
Zdroj: Komárková, Z.: Nářeční pojmenování velkého kusu chleba. NAŠE ŘEČ, 3, 2013, s. 141–150.

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka