Menu

anigif

A+ A A-

We feel sLOVEnia

foto: Jana Jakubková  a Kristína Vávrová foto: Jana Jakubková a Kristína Vávrová

Dvě bývalé reportérky Pačesu, Jana Jakubková a Kristýna Vávrová letos začaly semestr ve slovinské Lublani. Poprosili jsme je, aby popsaly své první dojmy ze země a srovnaly některé aspekty studentského života ve slovinském hlavním městě a Olomouci.

Srovnat studentský život v Olomouci a v Lublani je dost těžké, protože „Erasmák“ se od místního studenta zásadně liší. „Erasmák“ chce vše vyzkoušet a vše poznat, což je místy dosti finančně náročné, ale byl by hřích nepoznat chuť Lublaně a celého Slovinska. Zvlášť, když se tato malá země pyšní Julskými a Savinjskými Alpami a také 47 kilometry Jaderského pobřeží. Ale také, a to už je méně známé, četnými krasovými útvary – je jich registrováno skoro sedm tisíc. Každý víkend, ale i ve všední den se tedy vyráží do přírody nebo za kulturou – nejen na party do klubu, ale i do galerie, na festivaly, koncerty.
Je jasné, že olomoucký student nebude každý víkend navštěvovat jiné české město, jiný kopec, jiný zámek – na to má přece čas celý život. Jenže tady většina z nás stráví jen jeden semestr a tak se musí využít každý volný (a hlavně slunečný) den.
I seznamování tu probíhá mnohem rychleji. Kdo má po jedné párty víc nových přátel na facebooku, ten vyhrál (plusové body se přičítají za zajímavě znějící jméno:-)). Každý den slyšíte minimálně pět nových jmen a k těm jménům patří i krátké příběhy o tom, odkud kdo pochází, co studuje, kde bydlí a jak se mu tam líbí.
Jednou z prvních věcí, o kterou se každý student zajímá, je, kde se levně a dobře najíst. Právě studentský stravovací systém je nejzajímavějším rozdílem mezi oběma městy. Zatímco v Olomouci se dá pravděpodobně nejlevněji najíst v menze a studentská sleva platí v ostatních restauracích většinou pouze na pizzu, v Lublani to zkusili jinak. Funguje zde systém tzv. studentských bonů – jde o slevové kupony na jídlo. Podle toho, kolik má měsíc pracovních dní, tolik jich student dostane. Bony má aktivní na svém mobilu nebo speciální kartě a ty se při placení přikládají na přístroj podobný platebnímu terminálu, ze kterého vyjede účet se slevou na jméno. Pak už stačí vybrat jednu z mnoha restaurací, které je podporují a tam se za 1–4 eura najíst.
Výběr míst je opravdu pestrý – od čínských restaurací, sushi, přes mexické až třeba po klasické jídelny – objevování nových restaurací je místním “sportem”. Porce jsou obrovské: polévka, hlavní jídlo, zákusek nebo ovoce, salát a pití. Důvod, proč byl tento systém zaveden, je snaha podpořit zdravé a pestré stravování. I když je třeba podotknout, že to někdy vede k přejídání, proto je dobré nosit s sebou na každé jídlo i plastovou krabičku.
Velké množství jídla je třeba někde spálit. Podobnou instituci jako Academic sport centrum zde nenajdete. Všechny sporty se zapisují jako předmět do školního systému a jsou zpoplatněny (cca 25 eur na semestr). Levnější alternativou jak spálit kalorie je jízda na kole. Kolo vlastní skoro každý, někdy to až vypadá, že jich je tu více než aut. Nevyplatí se mít opravdu dobré kolo, Lublaň je ráj pro zloděje – když už ho neukradnou kompletně celé, přivlastní si alespoň sedátko, zvonek, šlapku. Čím hůř tedy vypadá, tím menší pravděpodobnost, že zmizí z povrchu zemského. Pro ty, kterým se nechce investovat ani do ojetiny, je tu tzv. Bicikelj – tedy kolo, které si je možné zapůjčit z veřejných stojanů za registrační poplatek tři eura na rok. První hodina je zdarma, za další už se musí platit. Běžný uživatel ale za kolo nikdy neplatí – po hodině ho vrátí do stojanu a za 5 minut si ho může půjčit znovu (zdarma). Na kole se dá dostat po Lublani všude, je tu propracovaný systém cyklostezek, téměř nikdo nejezdí po silnici. Cyklostezky, které vedou po chodnících, se ale často různě křižují a chodci si musí často dát pozor, aby se s kolem nestřetli, když vyjíždí zpoza rohu.
Snaha o zdravý životní styl se promítá nejen do stravování a používání kol, ale i do podpory ekologického chování. Samozřejmostí je třídění odpadu, na ulicích jsou vidět koše různých barev s nápisy, co předně do nich patří. Další věcí, které si nelze nevšimnout, je všudypřítomné nabádání k pití kohoutkové vody a veřejná pítka. Najít se dají nejen na univerzitě, ale i na náměstích a v nákupních centrech. S tím souvisí i velký boom ekologických láhví. Tyto láhve jsou šetrné k životnímu prostředí, lehce se recyklují a jsou tzv. BPA free, což znamená, že neobsahují Bisphenol A, který se uvolňuje z klasických plastových lahví a údajně způsobuje alergie, hormonální nerovnováhy nebo některé druhy rakoviny. Navíc se mohou používat až 10 let – díky nim se tedy omezuje spotřeba plastových láhví, které se recyklují velmi těžko.

Jana Jakubková a Kristína Vávrová

Zajímavosti

V ČR není moc velká důvěra k levným řetězcovým značkám, jelikož jejich výrobky nebývají jedny z nejkvalitnějších. Ve Slovinsku ale i nejlevnější párky a obyčejný salám obsahují minimálně 70 % masa. Je to jedna z věcí, která donutí k zamyšlení, jak se vlastně v naší republice stravujeme.

Slovinština i čeština jsou slovanské jazyky, a proto jsou si docela podobné. Díky tomu se Čech nevyhne úšklebku, když slyší slova jako srajca (košile), les (dřevo), drevo (strom), korenje (mrkev), otrok (dítě), pičila ga mi kača (uštkl mě had). Ale podobné je to i z druhé strany.
Místní obyvatelé všech věkových kategorií ovládají angličtinu, neexistuje tu dabing.

Alkohol se prodává v obchodech jen do deváté hodiny večerní.

Lublaň má rozlohu 275 km², 281 000 obyvatel, 63 000 studentů, 23 fakult.
Olomouc 103 km², 100 400 obyvatel, 23 300 studentů, 8 fakult.

Jídlo v menze: 2,30 euro, 25–60 Kč / Klasický chleba: 2 eura, 25 Kč / Mléko: 0,97 euro, 14,9 Kč
Koktejl v klubu přijde minimálně na 5 euro

Anketa

1) Proč sis vybral/a ke studiu Lublaň?
2) Co shledáváš jako největší rozdíl mezi domácí a zahraniční školou, popřípadě mezi Lublaní a svým městem studia obecně?

paces-04-2012-05Jitka Bokrová, 22 let, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická
1) Lublaň jsem si vybrala, protože jsem nevěděla nic o slovinské mentalitě, kultuře, tradicích a obecně o způsobu života a chtěla jsem ho poznat. Navíc mi ji ve škole doporučili, kvůli největší shodě s oborem, který studuji doma.
2) Nejzásadnějším rozdílem oproti Brnu a celkově České republice je to, že tu všichni od 10 do 100 let ovládají angličtinu, jsou milí a ochotní pomoci. 

paces-04-2012-12Pavel Šiška, 22 let, Bratislava, architektura
1) Ľubľana ako mesto som si vybral z viacerých dôvodov, aj keď v preferenciách som mal viacero zaujímavých destinácií ako Istanbul, Manchester, či dokonca Prahu. Ľubľana uspela z prvého miesta a som rád, pretože je tu skutočne príjemne. V prvom rade som potreboval zmenu, ktorá sa úspešne podarila, na druhej strane som hľadal nejaké pokojné miestečko, kde si možno aj trocha oddýchnem. Myslím, že toto mesto je presne takým, veľmi rozdielnym oproti mojmu mestu – Bratislave. Ľubľana je dvakrát menšia ako Bratislava, no dvakrát krajšia ako Bratislava.
2) Moja domáca univerzita je univerzita vo Viedni, kde študujem architektúru. Rozdiel medzi domácou a tunajšou fakultou architektúry v Ľubľane je zreteľný, hlavne v počte študentov, čo výrazne prispieva ku komornej, priam familiárnej atmosfére na tejto fakulte. Či je kvalita lepšia alebo horšia je veľmi diskutabilné, no pocit mi hovorí, že tento indiviuálnejší prístup s viacerými menšími projektami, je pre mňa viacej vyhovujúci. Domáci študenti sú na zahraničných študentov veľmi milí, chápu že tú malú desorganizáciu na škole je možné tažko pochopiť po slovinsky, nieto už aj po anglicky.

paces-04-2012-09Michal Koukol, 20 let, FSV UK
1) Ljubljanu jsem si vybral na doporučení od přátel, kteří zde studovali a velice si zdejší univerzitu a studentský život pochvalovali. Po téměř šesti týdnech pobytu v Ljubljani jim musím dát za pravdu, že Ljubljana je opravdu taková, jak mi ji vypodobnili před odjezdem.
2) Největší rozdíl je v přístupu učitelů k nám, jako Erasmus studentům. Učitelé, které jsem navštívil, byli velmi vstřícní, a věřím, že by udělali maximum proto, aby mi vyhověli. Rozdíl je taky patrný ve vybavení učeben a laboratoří, které jsou nové a na vysoké úrovni.

paces-04-2012-10Natália Turčinová, 22 let, Bratislava, čínská filologie
1) Pretože s mojim odborom (činstina) som mala velmi obmedzene možnosti a Ľubľana bola jedna z nich. Povodně som chcela ist do Prahy, ale tam ma nevzdali, takže Ľubľana bola druha možnost. Ale keby že som věděla, ake
je to tu super, tak sem idem rovno.
2) Studium: Tak v prvom rade v sposobe vyučby, tu absolvujem predmety, ktore su zamerane najma na praktickú část a su všetky v činstine. Pobyt: Doma nebyvam na intraku, takže to velka změna, ale neviem co bližšie, je to tu proste super, lepšie nez doma, lebo som tu jak na dovči.

paces-04-2012-28Václav Štursa, 24 let, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická
1) Slovinsko je velice zajímavá lokalita, která mne přitahovala a v rámci mého studia mi nabídli nejvíce shodných předmětů, které mi uznají.
2) Žádný kulturní šok jsem nezaznamenal, Lublaň mi připomíná Brno, cítím se tu dobře.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulka