Menu

anigif

A+ A A-

Studium v Rumunsku. V zemi, která překvapí

První otázka, která každého napadne, když se řekne studium v Rumunsku, je: „Proč do Rumunska?!“ Otázka dává jasně najevo nepochopení a údiv. Ale proč ne? O zemi na jihovýchodu Evropy si leckterý Čech myslí, že je přeplněna Romy a je poměrně zaostalá. Ale není to tak úplně pravda. Druhý nejčastější dotaz je: „Jedeš za Drákulou?“ Nezbývá než uznat, že jeho postava je v zemi hodně výrazná.

Ale pěkně po pořádku. Sibiu, město, kde jsem studovala, se nachází v podstatě přímo uprostřed Rumunska, v Transylvánských horách. Ano, Transylvánie skutečně existuje a je nádherná! Sibiu je veliké přibližně jako Olomouc, má okolo sto padesáti tisíc obyvatel. Jde také o studentské město, kde je kromě místních i mnoho zahraničních studentů.
Nejjednodušší způsob, jak se do Sibiu dostat (ač má město letiště, moc spojů zde není), je autobus. Nasednete v ČR a jedete přímo na místo. Vlakem cesta trvá déle a musí se alespoň jednou přestupovat, navíc pokud máte hodně zavazadel, není vlak ideální. Skvělé je, že Erasmus studenti získají od místní univerzity malou papírovou knížku s razítkem a fotkou (žádnou čip kartu), díky níž mají 50% slevu na vlaky po celém Rumunsku. Městská hromadná doprava je také levná, v přepočtu příjde jedna jízda na 9 Kč, ale dá se koupit měsíčník, který je ještě levnější. V porovnání s Bukureští je téměř nepochopitelné, že menší Sibiu přesné jízdní řády má, kdežto Bukurešť ne. V hlavním městě si prostě stoupnete na zastávku a čekáte (u metra to tak naštěstí není). Autobusy jezdí zhruba každých 25 minut. Knihu s jízdním řádem či rozpis časů na internetu nenajdete, v Sibiu to není problém.
Pro cestování po okolí všichni doporučují autobusovou dopravu. Je mnohem rychlejší, ale díky výhodným studentským vlakovým slevám spíše nasednete na vlak. V tom případě vězte, že i 95km trasa může trvat tři hodiny. Ani autobus není nejjistější, spoje se často ruší kvůli nedostatku místa.
Samozřejmě zde musí padnout zmínka o Drákulovi. Někteří Rumuni jsou na něj náležitě pyšní, jsou díky němu v cizině známí. Jiné trochu mrzí, že je proslavila zrovna postava knížete prahnoucího po krvi a mučícího nevinné, z něhož později tajemné povídačky o Drákulovi vznikly. Říká se také, že autor Bram Stoker nevěděl, kam by svůj příběh umístil, a spojení s panovníkem Vladovem bylo víceméně náhodné. Takže je třeba brát Drákulovskou legendu s rezervou.
Místní menza nestojí za moc. Je sice levná (jedno jídlo za cca 6–7 lei, což je na naše koruny něco kolem 40 Kč), ale jídlo není příliš chutné. Zato mají v Sibiu hned dvě pobočky fastfoodu zvaného Supermama, kde se dá najíst dobře a levně. Dělají jak hamburgry, tak skvělé pizzy a jídlo nešidí (menu cca za 60 Kč, pizza za cca 75 Kč). Je tu dost typických rumunských hospod, kde se dá dobře, ale už dráž najíst. Výborná je rumunské polévka ciorba („čorba“), která může být z čehokoliv. Od normální polévky se odlišuje svou hustotou, je v ní mnohem více zeleniny nebo dalších přísad. Pokud zavítáte do některé restaurace, na vlastní nebezpečí si dejte mamaligu, vypadá jako bramborová kaše, ale je to prazvláštní směs kukuřičné mouky a vody. Jí se buď se sýrem nebo samostatně jako příloha k masu. Rumuni jsou masožrouti, jí masa opravu hodně a neodpírají si žádný druh.
Kromě restaurací je v Sibiu skvělé noční vyžití. Velkou výhodou je, že místní kluby pořádají kvůli konkurenci Ladies night´s. Co dva až tři dny mají slečny vstup na diskotéku zdarma, někdy také jeden drink, a někdy dokonce drinky určitého druhu, dokud nedojdou!
Na vesnicích se udržují tradiční zvyky, měli jsme možnost zatančit si na workshopu tradičního tance kroky s místními tanečníky v krojích, při vstupu nás pohostili podobně jako v Česku chlebem, solí a navíc cuikou (něco jako naše slivovice). Muži často nosí pletené vysoké tmavé čepice, které nám můžou připadat trochu nepochopitelné, protože nezakrývají uši a ani polovinu hlavy. Zjevně neslouží proti zimě, ale jsou brány jako módní doplněk.
Stejně jako u nás na vesnici, možná ještě ve větším počtu, se vyskytuje v Rumunsku hodně psů. Převážná většina má na uchu značku svědčící o tom, že byli odchyceni a zkontrolováni kvůli možným nemocem, tím to však končí. Útulky neexistují, psi nejsou kastrováni, tím pádem se dál množí a umírají pravděpodobně hlady. Šíří se i zvěsti o napadení lidí, která skončila úmrtím.
V Rumunsku je hodně žebravých lidí, jsou to hlavně Romové, ale velký rozdíl mezi jejich počtem v ČR a tady není. Na první pohled je poznáte podle barevných sukní a šátků, na rozdíl od ČR si udržují původní romskou kulturu a tradice.
Rumunština je relativně komplikovaný jazyk, tak lehce jako například angličtině se mu neučí. Zvlášť kvůli hláskám, které se třeba vůbec nevyslovují, nebo spíše vy máte pocit, že nic neslyšíte, rodilí mluvčí však jasně hlásku slyší a přijde jim vtipné, že vy ne. Může to být matoucí a je třeba si na to dávat pozor. Problém se singulárem či plurálem je na denním pořádku. Rumunština vznikla z latiny a spolu s italštinou patří k jazykům, které jsou velmi příjemné na poslech a občas také vtipné (taxiuri, cafelele atd.).
Pro Čechy je určitě zajímavá existence několika vyloženě českých vesnic na západě v Banátu, kde se udržují české tradice a vypadá to tam jako v naší zemi před zhruba stoletím. Většina místních doporučuje podívat se do delty Dunaje, na prvního května tradičně na výlet do Constanty k Černému moři (bývá tam ale narváno), prošlápnout si Transylvánské hory a nebo se vypravit na severovýchod do Moldávie (rumunského kraje, nikoliv do Moldávie jakožto státu). Rumunsko může nabídnout spoustu krásných míst, stačí se jen rozhodnout a přijet.

Anketa s místními studenty

1) Proč ses rozhodla studovat v Rumunsku?
2) Jaký je rozdíl mezi tvojí univerzitou a univerzitou v Rumunsku?

Martyna Zduniak
Země: Polsko (bydlí v Olzstynu, studuje v Krakově), Věk: 24, Obor: Mezinárodní vztahy a Hindština
Nemám moc ráda velká města, proto jsem se rozhodla pro menší Sibiu. Miluji hory a přírodu, a to byl hlavní důvod, proč jsem si vybrala město v transylvánských horách. Navíc jde o město hodně kulturní, měla jsem na výběr z více než čtyřiceti zemí, mezi nimi také Českou Republiku, ale Sibiu mi připadalo ideální.
V Krakově je největší ekonomická fakulta v zemi, hodně velký komplex. Hlavní rozdíl mezi mojí univerzitou a tou v Rumunsku je osobitější přístup, profesoři znají studenty jménem a ti nejsou jen tváří v davu, což dost pomáhá při vzájemném jednání.

Gorka Urrutia
Země: Španělsko (bydlí v Bilbau, studuje v Basqve Co-vatig), Věk: 25, Obor: Ekonomika
Můj první plán byl odjet do Brazílie, to ale moje univerzita neumožňuje. Když jsem zjišťoval, jaké jsou moje možnosti, řekli mi o Rumunsku. Tak jsem tady, bohužel jsem neměl možnost projít jazykovým kurzem. Je tu dobrá fakulta, máme obdobné předměty jako u nás, například strategie managementu nebo mikroekonomie, výuka je v rumunštině, takže docházka není nutná.
Univerzita Luciana Blaga v Sibiu se mi zdá v porovnání s mou vlastní velmi jednoduchá, Erasmus studenti tu mají velké výhody. Ve Španělsku studuje ekonomiku spíše mužské pohlaví, tady je kolem 80 % studentek.

Aldulkarim Mwamba
Země: Tanzanie (studuje v Turecku), Věk: 21, Obor: Business administration
Měl jsem více možností, i Polsko nebo Belgii, ale na doporučení kamaráda, co tady byl loni, jsem zvolil Rumunsko. Je tu mnohem jednodušší život, levně, milí lidé…Moc si to tady užívám. Rozhodli jsme se jet s přítelkyní společně. Líbí se mi přátelský přístup vyučujících a spousta aktivit, které jsou pro studenty připravovány.
V porovnání s Tureckem si nemáme naprosto nač stěžovat. U nás mají ženy a muži oddělené koleje i vyučování. Veškeré školní aktivity jsou odděleně. Vedení školy je silně islámsky založené, a tudíž se snaží informace o možnosti vycestovat do zahraničí utajit, není lehké se o Erasmu vůbec dozvědět. Máme mnohem dražší výdaje na život, cestování, potraviny…Taktéž administrativa je mnohem komplikovanější a na rozdíl od Sibiu trvá velmi dlouho, než se dozvíte požadovanou informaci, nikdo nic neví a nikoho to nezajímá. Rumunsko je skvělé, už teď vím, že bych chtěl pobyt prodloužit a zůstat zde celý rok.

Ashish Barmon
Země: Bangladéš (bydlí i studuje v Dháce), Věk: 26, Obor: Matematika
Mám stipendium na Erasmus Mundus. Během podávání přihlášky jsem věděl, že si budu muset vybrat mezi šesti universitami, pak jsem zjistil, že na Univerzitě Luciana Blaga je výuka v angličtině. Taky jsem věděl, že vzdělávací systém tu je dobrý a všichni vyučující vysoce kvalifikovaní. Proto jsem zvolil tuto univerzitu.
Hlavním rozdílem je populace. Máme mnohem více obyvatel na méně kilometrů čtverečných. V Bangladéši také žijeme v souladu s náboženskými předpisy, ale tady v Rumunsku nic takového není. Tady se smí pít alkohol, chodit během večera a noci do klubů, Rumuni smí jíst vepřové a žít spolu, i když nejsou manželé. A rozdíl mezi universitami? Na ULBS (univerzitě Luciana Blaga) jsou skvělé předměty, ale systém zkoušek není ideální. V Kishoreganj musí výuku povinně navštěvovat každý student, to v Sibiu neplatí.

Jana Uvírová
Země: Česká republika (bydlí v Rýmařově, studuje v Olomouci), Věk: 24, Obor: Geografie
Rozhodla jsem se sem jet, protože mi o tom řekli moji spolužáci, kteří tu byli loni. A mluvili o Rumunsku, hlavně o Sibiu, tak nadšeně, že jsem se rozhodla jet taky. Uvažovala jsem o Islandu, ale život je tam dost finančně náročný, tak jsem raději zvolila levnější Rumunsko.
Nějaké podstatné rozdíly až tak nevnímám, dalo by se to srovnat, Sibiu má něco přes sto tisíc obyvatel, čímž se Olomouci dost podobá. A lidé jsou tu možná trochu víc otevřenější, ochotnější a milejší.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka