Menu

anigif

A+ A A-

Olomoucké podzemí. Sklepy a chodby s tajemstvím

foto: archiv foto: archiv

Všichni známe katedrálu sv. Václava, kostel sv. Mořice, sloup Nejsvětější Trojice nebo třeba orloj na Horním náměstí. Ale množství olomouckých podzemních chodeb a starých sklepů je drtivé většině obyvatel města utajeno.

Olomouc jako historické město se může pochlubit hned několika desítkami památek, od kostelů až po historické vojenské budovy. Málokterý Olomoučan ale ví, co všechno skrývají podzemní prostory, například pod náměstími nebo místními kostely. Jen v historickém jádru je pod měšťanskými domy na dvě stě sklepů. Ty pocházejí ze 14. až 15. století. Pro turisty však všechny prostory zpřístupněné nejsou, protože se nacházejí v soukromém vlastnictví. Ale například podzemí pod kostelem svatého Mořice, svatého Michala nebo pod domem U Zlatého jelena jsou párkrát do roka pro veřejnost otevřená i s průvodcem.

Někdo tady naslouchá

O zpřístupnění nejen těchto, ale i takzvaných „naslouchacích chodeb“ usiluje Vladimír Gračka, který již několik desítek let zkoumá právě olomoucké podzemní prostory. „Naslouchací chodby se začaly budovat v polovině 18. století na nejvíce zranitelném místě předpolí. Vloni v létě se na jednom z míst olomouckého výstaviště Flora propadla teprve devatenáctiměsíční holčička do podzemních prostor. Zjistilo se, že jde právě o naslouchací chodby, do kterých se chodilo poslouchat, jestli se protivník nesnaží prohrabat. Jsou dlouhé stovky metrů a v době protektorátu se z nich staly kryty,“ vysvětlil Gračka. Přiznává, že na zpřístupnění těchto prostor hledá finance, aby se mohly chodby vyklidit a začít sloužit veřejným prohlídkám. „Po tomto nálezu se objevil například i bunkr, který za druhé světové války sloužil jako protiletecký kryt a v 70. letech pak jako kryt civilní obrany,“ dodal.

Tajná chodba?

Jednou z nejznámějších pověstí olomouckého podzemí je pověst o tajné chodbě, která má spojovat Klášterní Hradisko se Svatým Kopečkem. Prostor je údajně tak široký, že by jím měl bez problému projet i kočár. Chodba by měla být dlouhá okolo 6,5 kilometru a vést i několik desítek metrů pod zemí. Další pověst vypráví o chodbě z Hradiska k dómu svatého Václava. Podle Gračky žádné takové chodby neexistují. „Celé město leží na velmi tvrdé skále a prokopat si trasu pod řekou by naši předci nejspíš nezvládli,“ soudí.

Poklad arcibiskupa Prečana

Ať už na tajné chodby věříme nebo ne, o pokladech asi pochybovat nemusíme. Gračkovi se totiž v roce 1992 podařilo najít takzvaný poklad arcibiskupa Prečana. Spolu s kolegyní kunshistoričkou Slavomírou Kašpárkovou prováděl ve Státním okresním archivu v Olomouci pásovou sondu do zdi v přízemí. Zatímco všude kolem bylo zdivo dva metry silné, na jednom místě se nacházelo jen patnácticentimetrové vyzdění, které se provalilo. Gračka pracoval v tu chvíli zrovna sám. Když sáhl dovnitř, vytáhl berlu ze slonoviny a hned po ní oltářík. „V tu chvíli jsem si uvědomil, že je zle,“ popsal Gračka. Jakmile si do prostoru posvítil, uviděl osm beden. V těch našel sošky, oltáříky, porcelán, pár reliéfů, brože, drahé kameny a několik dalších cenností. V poslední bedně ležela kniha. Byl to seznam předmětů, které ve třicátých letech nakupoval tajemník arcibiskupa Prečana. Seznam byl velmi důležitý, protože jen díky němu se podařilo zjistit, co za poklad vlastně nalezl. Předměty někdo umístil do tajného prostoru v archivu zřejmě proto, aby nebyly zabaveny komunisty. Nález Gračka ohlásil a zlegalizoval, odměny se však nedočkal.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulka