Menu

anigif

A+ A A-

Trochu jiná matematika. Originální plus levné oblečení se rovná…

Slovní úloha pro studentky vysokých škol: Studentka Aneta má na měsíc rozpočet cca pět tisíc, ze kterých si platí nájem, jídlo, cestování… Po odečtení všech nákladů jí zůstává 400 korun měsíčně, za které si koupila nové triko. Jak velké bude její rozhořčení, až potká dvě další dívky v naprosto stejném kousku oblečení? Spočítejte také, kolik mohla Aneta ušetřit, pokud by nešla nakupovat do obchodního centra, ale do second-handu. Výsledek dvakrát podtrhněte.

Second-hand. Ekonomické i ekologické nakupování

Nejjednodušším a zároveň nejlevnějším způsobem, jak si pořídit jedinečné kousky do šatníku, je nákup v second-handu. Kdo si při slově „sekáč“ představuje vytahané tričko či pach zatuchliny, měl by se jít do některého z nich podívat. Second-hand neboli outlet je obchod s oblečením jako každý jiný. Jeho majitelé vědí, že špinavé a zničené zboží si nikdo nekoupí, a nenabízí je. V mnoha už navíc prodávají i nové věci ještě s visačkou.
K nakupování je tu ale zapotřebí zvláštní talent – schopnost „hrabat“. Zboží je totiž svým způsobem exkluzivní – většinou jen v jednom kusu. Při hledání je nutné projít všechny věšáky, a to nejen proto, aby člověk něco nepřehlédl. Některé „sekáče“ totiž během týdne upravují ceny – co v pondělí nabízí za 50 Kč, v pátek už je pouze za deset. Kvůli tomu si pak někteří schovávají nejlepší kousky do různých skrýší a v pátek si dohromady za 30 Kč odnesou domů dvě trika a košili.
Důležitá je i chuť koupit si „něco“. Čím méně konkrétní je představa „co“, tím lépe. S tím souhlasí Kristýna Tkadlecová z pedagogické fakulty: „Když mi něco padne do oka a sedí mi to, kupuji. Bez ohledu na roční období nebo na to, co zrovna sháním. V Olomouci nejčastěji chodím do Unimody nebo do Trolla. V normálních obchodech už skoro nenakupuji, až na spodní prádlo, ponožky a univerzální jednobarevná trička. Sekáč navíc projdu za čtvrt hodiny, kdežto v nákupních centrech člověk stráví i celý den. Ušetřím a přijde mi to i ekologické.“ Marie Kurzoková z místní bohemistiky k tomu dodává: „Nakupování v sekáči je jako jít na ryby. Kouzlo je v hledání. Oblečení, co tam najdu, má určitou přidanou hodnotu, většinou je to fakt ‚úlovek‘, navíc s historií… Můj přítel to vyloženě neuznává a dělá si ze mě legraci, že je to oblečení stáhnuté z mrtvých lidí. Když mu ale řeknu cenu, tak už mlčí.“

Když chceš poznat předchozího majitele nebo si oblečení vyměnit

V Olomouci se poměrně často konají vintage markety nebo bleší trhy, a kdo má vyřídilku, může si zkusit usmlouvat množstevní slevu. Další příležitostí k nákupu jsou bazary s charitativním nádechem (výdělek či neprodané kousky půjdou na dobré účely), jako třeba bazar z Hučky do druhé ručky proběhnuvší v rámci festivalu Jeden svět.
Jakousi internetovou verzí second-handu je votocvohoz.cz, kde je navíc možné nastavit si nabídky pouze z konkrétního města a domluvit se na vyzkoušení. Výhodný je i systém výměny něco za něco.
Stoprocentní originál, zn.: Ne až tak za babku
Komu second-handy stále „nevoní“ nebo má přesnou představu a žádný obchod ji nesplňuje, může otestovat sám sebe. Ušít si vlastní oblečení nebo vyrobit doplňky může být finančně velmi výhodné a s trochou šikovnosti je možné časem vytvořit zcela originální věci. Své o tom ví i Shari Bienová: „Miluji, když mě na ulici zastavují lidé a obdivují moje vlastní kabelky, nebo třeba jen vidím, jak je zaujal můj náramek. Od mala jsem si vyráběla vlastní doplňky, začínala jsem na bavlnkách, korálkách, pak fimo, pryskyřice… Momentálně mě pohltila ‚candy‘ metoda, která je časově velmi náročná, ale výsledek vypadá úžasně.“
Časová náročnost je hlavní důvod, proč jsou výrobky „hand made“ dražší. Na candy tašku lze použít třeba i staré noviny, podrobných návodů je na YouTube několik desítek. Na internetu existuje množství stránek nabízejících hand made výrobky pro ty, kteří nemají čas nebo trpělivost vytvořit si vlastní, třeba etsy.com nebo fler.cz.
Bez poštovného je možné nakoupit v Denisově ulici v obchodě Flop, který zčásti funguje jako outlet, zčásti jako prodejna hand made věcí.

Jde to, ale…

Každá „Aneta“ se může oblékat levně a zároveň originálně, je-li ochotna zabořit ruce do hromady triček, která už možná před ní někdo nosil, a to jedno vybrané možná vyprat dvakrát, než ho obleče. Důležité je mít trochu štěstí nebo zručné ruce a oblečení z nákupních center může zůstat jen na figurínách ve výloze.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulka