Menu

anigif

A+ A A-
Kristýna Konečná

Kristýna Konečná

Magický Krakov, perla Polska kousek od českých hranic

Erasmus je všemi, co s ním mají svou osobní zkušenost, považován za jednu z jejich nejlepších životních etap. Co když ale sedíte ve vlaku, na cestě za půlročním odtržením od svého osobního světa, a netušíte, zda byl tenhle krok tentokrát správný? Bude to opravdu nejlepší půlrok mého života? Vybrala jsem si správné místo ze všech možností, které nám katedra nabízí, pro budoucí zážitky? Měla jsem opouštět své přátele, rodinu, vše, co mám ráda a co jsem si nemohla sbalit s sebou do kufru? A co mluvím o kufru – sedím ve vlaku s narvanou krosnou a s taškou na netbook a šinu si to do Lublinu, do východního Polska, stejně sbalená, jako bych zrovna po prázdninách vyrazila na měsíc do svého stálého studentského města. Můj kufr na půl roku zatím zůstal doma, přicestuje za mnou později.

Opava, Ostrava-Svinov, Katowice, Lublin. Asi desetihodinová cesta, z větší části polskými vlaky s odpornými záchody. Nuda, strom, nuda, dům, nuda, pole… Kniha, film, nuda. A konečně na místě. Tam, kde strávím první měsíc svého erasmáckého života. Na jazykovém kurzu EILC v Lublině. Lublin – město východního Polska, nenápadné, ale plné krásy a historické atmosféry. Tady jsem skončila na jazykovém kurzu, protože z Krakova mi oznámili, že u nich je zkrátka plno. Nakonec to bylo to nejlepší, co se mohlo stát – díky shodě okolností jsem poznala pro nás odlehlou část Polska, oblast poblíž běloruské a litevské hranice, a zažila jsem nejspíš jeden z nejlepších EILC, na které v Polsku můžete narazit.

Jen Češi a Slováci? Omyl

Člověka docela překvapí, koho může potkat na Erasmu v téhle slovanské zemi. Nevím proč, ale žila jsem v domnění, že tady potkám jenom samé Čechy a maximálně Slováky. Místo toho se nás sešla skvělá skupinka asi třiceti lidí z celé Evropy. Od Portugalska, Španělska, Francie, přes Itálii, Maďarsko, Německo až po Turecko… A mezi nimi pouhé dvě Češky a dvě Slovenky. Pod vedením úžasné koordinátorky byly lekce polštiny doplněny o polské filmy, o společné oficiální párty, o hodiny polských dějin, politiky či židovské kultury a taky o několik vážně zajímavých výletů. Nakonec se výborný kolektiv horko těžko po měsíci rozcházel, aby se každý vydal do svého města, za svým osobním erasmáckým studiem. Málokdo tušil, že si vedle polštiny v Polsku zdokonalí taky svou angličtinu… (A nikoho ani nenapadlo, jak je zábavné poslouchat cizince, jak se učí Polsky!)
Po tom, co nás část dorazila do Krakova, si šel každý dále už svou vlastní cestou. Já jsem zůstala v kontaktu hlavně s mou maďarskou kamarádkou, se kterou jsme podnikly řadu výletů na vlastní pěst. Po prvních nepříjemných zjištěních o stavu kolejí, na nichž jsem měla strávit další, údajně nejúžasnější půlrok svého života, jsem se postupně smířila hlavně s tím, že nemáme ledničku. Chvíli mi trvalo, než jsem ten poněkud šokující začátek vstřebala a došla k závěru, že se všechno nějak zvládne. No co, je zimní semestr, máme balkón, venku to za chvíli bude jako v lednici, ne-li přímo jako v mrazáku… Největší útěchou bylo, že jsme si po prvním víkendu museli vyměnit své pokoje za jiné – a já se mohla nastěhovat do nového společně s nově objevenou německou kamarádkou, která se mi během erasmáckého půlroku stala velmi blízkou a se kterou nechci ani po návratu domů ztratit kontakt. V zásadě mi nedělá větší problémy seznamovat se rychle s novými lidmi, ale to hluboké přátelství vzniklo samozřejmě až po delší době, po společných zážitcích. Už jste někdy v jednu v noci hýkali a bučeli na pokoji v několika jazycích (ja dělá kráva polsky, česky, německy, bělorusky nebo anglicky?) a pro případné rozčilené spoluobyvatele kolejí jste si vymýšleli výmluvy, že za nic nemůžete, že za vše může kůň, kterého máte ustájeného na balkóně? Nehrál v tom roli ani alkohol (ani jiné drogy ), jen návrat do pubertálních let s člověkem, který je naladěný na stejnou notu jako vy.

Město pro snílky i objevitele

Osobní zážitky už nyní ponechám stranou, každý Erasmák má jistě své vlastní, různě veselé či šílené či peprné vzpomínky… Pozastavím se na okamžik nad samotným Krakovem, nad králem polských měst, nad městem draků. Jednoduše vás uchvátí. Je městem pro turisty, pro studenty, pro snílky i pro objevitele… Miliony zákoutí, miliony místeček, miliony kaváren i hospůdek, muzeí a galerií, památek všeho druhu. Kdo hledá, najde si tu své. Já osobně jsem si (jako mnozí) nejvíce zamilovala židovskou čtvrť Kazimierz. Tato část Krakova je dnes atraktivní nejen pro ty, co chtějí objevovat historii, ale i pro ty, kteří se chtějí bavit či hledají staré i moderní umění. Jsou zde židovské hřbitovy, synagogy, ale vedle toho také spousta restaurací, barů, kaváren a galerií. Kazimierz má kouzlo starých měst… A žádný návštěvník Krakova by ji neměl opomenout. Vedle toho je tu starý známý hrad Wawel, obrovské náměstí (Rynek Główny) a spousta tajuplných uliček v centru. Z dalších tipů nabízím lom Zakrzówek, starou průmyslovou čtvrť Nowou Hutu nebo nedaleké solné doly Wieliczka. A když už jste v Krakově, doporučuji nakoupit krówky, napít se polské wódky a zjistit, jakými způsoby Poláci pijí pivo. Asi budete docela koukat, až uvidíte hromadu lidí pít pivo brčkem, se šťávou nebo ohřáté na způsob svařáku. Na pivo si ovšem připravte poněkud více zlotých. Ačkoli je Polsko poměrně levný kraj, takže vás ani turistický Krakov nikterak nezruinuje, naše české ceny piva zde prostě nenajdete. Útěchou budiž, že polský zlatavý mok je zpravidla procentuálně silnější a nejspíš ho nevypijete takové množství jako doma.
Erasmus je zážitek, na který, navzdory prvotní pochybnosti, budu vzpomínat celý život. Krakov je místo, kam se chci vracet. A hned první návrat plánuji na začátek července, kdy se v „Kraku“ koná židovský festival, který mi prostě nemůže uniknout. Jistě i pro vás dobrá příležitost k tomu, abyste konečně zajeli kousek za hranici a ochutnali atmosféru úžasného města…

Slavistická katedra má úroveň

Člověk sem ale bohužel nepřijel jen proto, aby si užíval – škole se ani tady žádný Erasmák nevyhne. Na druhou stranu se něco přiučí, něco si zdokonalí, něco si zopakuje. Přece jen některé (ale zdaleka ne všechny) předměty jsou pro nás, rodilé Čechy, kapku jednodušší. Zato si můžete obohatit rozvrh třeba o makedonské filmy nebo o slovenskou literaturu. Místní katedra je totiž slavistická a její součástí je vedle bohemistiky například také filologie bulharská, makedonská, slovenská a další.

P. S.: Všichni se mě pořád ptali, ,,proč jako zrovna Polsko na Erasmus?“ S celkem jasným podtónem naznačujícím, že jsem asi padlá na hlavu, že nejedu raději do Slovinska nebo třeba do Itálie. Na hloupou otázku se sice nabízí hloupá odpověď, ale já jsem raději poctivě všem vysvětlovala svých sto důvodů… A sdělím je i vám: Kolik z nás jezdí do dalekých krajů a zemí, a kolik z nás přitom pořádně nezná ani kulturu našich sousedů? Musím dokonce říct, že Polsko není pro turistické radovánky (ty „městské“ ani ty „přírodní“) vůbec chudou zemí, naopak! Co víc si také můžete přát, než být v cizím kraji, kde se mluví odlišným jazykem (pro nás sice blízkým, ale přece taky dosti cizím), který se však můžete naučit během krátké chvíle na komunikační úrovni, a netrpět tak žádnou jazykovou bariérou? Pro líné jazyky je tady ještě informace, že spousta Poláků mluví solidně anglicky. A tak dobř radím, hoďte za hlavu případné předsudky a vydejte se do kulturně bohaté země našich sousedů, kteří nás mají rádi…

Krakov

Rozloha: 326 km2
Počet obyvatel: 755 000
Přibližné ceny: 20 minutová jízdenka 3,80 zł / studenti 1,40 zł
V hospůdce: pivo cca za 6 zł, vodka za 4 zł
Ceny jídel v restauraci za hlavní chod: 10–25 zł
Kino: 20 zł
Tradiční krakovský preclík „obwarzanek“: do 2 zł

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka