Menu

anigif

A+ A A-

Proč meluzína kvílí?

Je chladná a temná noc. Otevřeným oknem do domu proniká silný vítr. Zní strašidelně, jako předzvěst něčeho špatného. Tradičně se říká, že tento vítr zní jako kvílení Meluzíny. Ale proč Meluzína tak nešťastně naříká? Abychom to zjistili, musíme se podívat do hodně daleké minulosti. Historii o Meluzíně sepsal středověký pařížský knihař a literát Jan z Arrasu až na konci 14. století. Vycházel z pověsti, která praví, že se na hradě Lusignanu v západní Francii zjevuje jakási bytost, napůl žena a napůl had – je to právě Meluzína, dcera skotského krále Elinase a víly Présine.

Elinas jednou v lese potkal vílu Présine. Ta mu slíbila bohatství a moc, pokud si ji vezme za ženu, musel ale slíbit, že ji nikdy neuvidí při porodu. Elinas svůj slib porušil, a tak Présine i se třemi dcerami musela odejít. Když její dcery dospěly, rozhodly se otce potrestat a zavřely jej do nitra kouzelné hory. Protože však Présine Elinase stále milovala, všechny své dcery proklela. Na svou nejstarší dceru Meluzínu uvrhla, že bude mít každou sobotu místo nohou hadí ocas. Tuto kletbu může zlomit jen muž, který si ji vezme za ženu, ale nikdy ji nesmí vidět v sobotu. A historie se opět opakuje.

Meluzína v lese potká muže jménem Raimondin, který právě prožívá velký smutek, protože při lovu nedopatřením zabil svého strýce. Meluzína jej utěšuje a slibuje mu, že pokud si ji vezme, pomůže mu se stát velmi bohatým a mocným, nesmí ji však nikdy vidět v sobotu. Raimondin si Meluzínu tedy vzal a ona mu skutečně svými kouzly dopomohla k moci a bohatství, postavili i několik hradů včetně Lusignanu. Raimondin ale jednoho dne svůj slib porušil a uviděl Meluzínu o sobotě. Meluzína se pak proměnila do své hadí podoby a odletěla z hradu Lusignan pryč, vracela se pak jen někdy v noci, aby se postarala o své nejmladší syny, přitom vždy úzkostlivě plakala a smutně naříkala. Raimondin byl ztrátou své ženy velmi zdrcen. Vyčítal si, že porušil svůj slib, a vydal se na kajícnou pouť do Říma. Poté se uchýlil k poustevnickému životu. Tři dny před jeho smrtí se mu Meluzína zjevila, aby jej upozornila na blížící se konec. Od té doby se Meluzína zjevuje na hradě Lusignan vždy předtím, než má hrad změnit majitele, nebo také tři dny před smrtí potomkům svých synů.

Pověst o Meluzíně pronikla do lidové slovesnosti a vzniklo několik rčení: bydlet u paní Meluzíny (tam, kde je větrno), s Meluzínou sůl lízat (zemřít), ale nejznámější je právě kvílet jako Meluzína – kvílení větru, který připomíná její pláč a nářek.

Text: Pavla Burešová

Zdroj: www.rozhlas.cz

 

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulka