Menu

anigif

A+ A A-

Norsko – osmý div světa

Foto: Jakub Dobeš Foto: Jakub Dobeš

Vysoká životní úroveň, vyspělá ekonomika, panenská příroda, fjordy, ladovská zima, polární záře, Vikingové, black metal, Jo Nesbø… Tohle všechno, a ještě mnohem víc, je Norsko.

 

Skandinávie se velmi často stává cílem těch, kteří chtějí vyjet za studii s Erasmem. Jakub Dobeš (21) z Masarykovy univerzity v Brně se při šálku kávy vřele podělil o zkušenosti a dojmy ze svého pětiměsíčního pobytu v nejteplejší ze skandinávských zemí, Norsku. Svých pět měsíců Jakub strávil ve městě Lillehammer (cca 27 tis. obyvatel), kde se v roce 1994 konaly zimní olympijské hry. Město patří mezi deset největších v Norsku a nachází se u největšího norského jezera Mjøsa, které jej rozděluje na dvě části.

 

V rámci Erasmu měl Jakub povinnost získat alespoň 20 kreditů, takže kromě cestování po celé zemi a navazování nových přátelství navštěvoval místní Lillehammer University College. Studuje zde zhruba 4700 studentů, přičemž škola je zaměřena na humanitní studia. Absolvoval čtyři předměty v angličtině a k tomu lekci norštiny. Norština je podle něj jakási směsice angličtiny a němčiny. Není tedy divu, že každý Nor, Norka i Norče už od kolébky mluví skvěle anglicky. O Norech se běžně tvrdí, že jsou velmi ochotným a přátelským národem, a Jakub mi to potvrdil. Na tamní lidi prý vzpomíná ze všeho nejradši. 

 

Norský vysokoškolský systém je docela odlišný od českého. V Norsku je sice vypsán určitý počet předmětů na semestr jako u nás, ale předměty se tam ukončují průběžně v celém semestru. Norové tedy vlastně nemají zkouškové období, jak je známe my. Tím se možná vysvětluje jejich věčně optimistická nátura. Norský vzdělávací systém je také typický zacílením na nulovou diskriminaci a stoprocentní objektivitu. Zkoušky vede nezávislá komise složená z pedagogů z jiného konce Norska, ne z původních vyučující, a studenti se nepodepisují, ale jsou evidováni pod čísly. Jediná negativní věc je fakt, že jedna zkouška může trvat až šest hodin. Jen si to zkuste představit a začne vám odumírat mozek. 

 

Po toulkách Norskem se člověk může setkat se spoustou zajímavých lidí. Nejen s Nory. Jakub se sešel také s mnoha imigranty, většinou z Blízkého východu nebo z Afriky. Z pohledu Čecha prolezlého předsudky by pravděpodobně takové soužití nebylo přirozené. Nicméně v Norsku žijí přistěhovalci s Nory v naprosté symbióze. Integrace zde proběhla nadmíru přirozeně. ,,Podle mého názoru je chování imigrantů zrcadlem společnosti, do které se mají integrovat,“ míní Jakub. 

 

Není od věci také zmínit, že Norové nezamykají své domovy. Nepociťují ani špetku obav o svůj majetek. Proč by měli? Počestnost a smysl pro morálku jsou dalšími typickými vlastnostmi Seveřanů. Kdo by měl v zemi s tak vysokým HDP a životní úrovní vůbec potřebu krást? Jakub svůj odjezd do Norska považuje za jedno z nejlepších rozhodnutí ve svém životě a chtěl by se tam zase jednou vrátit. Není divu. A co vy? Cítíte, jak vás pozvolna opouští vidina amerického snu a transformuje se na sen norský? 

 

Text: Zuzana Pallová

 

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulka