Menu

anigif

A+ A A-

Polák, Francouz a Kamerunec: V Olomouci se studuje příjemně

Za posledních 15 let se počet zahraničních studentů na českých univerzitách zvýšil na trojnásobek, tedy na přibližně 40 tisíc studentů. Mezi jednu z univerzit, která ročně přivítá víc než tisíc studentů ze zahraničí, patří Univerzita Palackého v Olomouci. Do Olomouce přijíždí studenti za kvalitní výukou v oblasti přírodních věd, lékařství, nebo za studiem práv či lingvistiky. Jednou z nejčastějších možností, díky které si může mladý člověk zkusit studium v zahraničí, je program Erasmus+, který umožňuje studentům vycestovat do různých zemí a studovat na tamější univerzitě. Tohoto programu pro studium na Univerzitě Palackého využije ročně přes 300 studentů a stále jich přibývá.


 

Michał Patycki, 22 (Polsko)

Karhanova clanek foto03 Michal Patyczki

Na střední škole se začal zajímat o fotografické umění a hledal univerzitu, která by mu daný obor nabízela. Naskytla se mu možnost dálkově studovat na Slezské univerzitě v Opavě a šance využil, podle něj je právě tato univerzita v daném oboru nejlepší. Kromě fotografického umění studuje Michał ještě bohemistiku, kterou měl díky programu spolupráce mezi univerzitami možnost studovat minulý rok v Olomouci.

Jako většina studentů využil bydlení na univerzitních kolejích, ty jsou podle něj dobře situované, jelikož jsou blízko filozofické fakultě, kterou navštěvoval, a zároveň jsou poblíž centra, takže bylo poměrně jednoduché vždy dojít za nějakou zábavou nebo jen na pivo s kamarády. Michał je velmi otevřený člověk, jak už to u Poláků bývá. Neměl problém najít si spoustu přátel, některá přátelství vydržela i déle než po dobu, kterou v Olomouci pobýval.

Studium v Česku je zdarma, a to platilo i pro Michała. Zároveň díky programu pobíral stipendium, které mu však bohužel vystačilo jen na zaplacení ubytování. Jako další finanční nevýhodu zmiňuje málo možností, kde se dá platit kartou, musel mít při sobě neustále hotovost.

Jako student bohemistiky měl všechny vyučované předměty v češtině: „Bohužel musím vytknout používání nespisovné mluvy, je pro mě jako pro studenta daného jazyka těžké odlišit spisovnou a nespisovnou formu češtiny. Obrovskou výhodou je ovšem možnost výběru seminářů a přednášek. Mohl jsem se účastnit více překladů, a cvičit tak svoje dovednosti. V Polsku takové možnosti nemáme. V Česku se k studiu jazyka přistupuje trochu jinak než v Polsku, zatímco v Polsku se více zaměřuje na dějiny, v Česku jde spíš o jazykovou část."

Na Česku ho udivuje to, že přestože jsou naše země blízko u sebe, kultura a mezilidské vztahy se liší. „Poláci jsou pohostinnější. Mrzí mě, jakou představu o nás mají Češi. Problémy s nekvalitním jídlem dováženým z Polska bohužel daly vzniknout jakémusi stereotypu, který je obtížné překonat. Dalším z rozdílů je víra, Poláci dávají více najevo svou víru, v Česku to není tak běžné."

Pro Michała bylo obtížné přijít na chuť české kuchyni, je podle něj moučná a tučná. Být vegetariánem v Česku pro něj nebylo vůbec jednoduché.

 

Blaise Deruelle, 21 (Francie)

Karhanova clanek foto02 Blaise Deruelle

Blaise v České republice pokračuje ve studiu práv, konkrétně mezinárodního práva. V Olomouci je teprve od září skrz Erasmus+. Protože je zde krátce, nemůže ještě spoustu věcí posoudit, všiml si však odlišností mezi studiem práv v Paříži a v Olomouci: „Nejsem si jistý, jestli je to tím, že jsem student ze zahraničí, nebo je to běžné, že studenti mají hodně volného času, nemám příliš hodin, přestože navštěvuji stejné předměty jako ve Francii. Můžu si tedy dobře zorganizovat všechen čas tak, že mám volno o víkendu. Naproti tomu ve Francii přes týden nic nestíhám, kvůli vysokému počtu hodin se musím učit o víkendech. Zároveň se mi zde líbí styl výuky, pracujeme totiž v poměrně malých skupinkách a výuka je více interaktivní." Studium v Česku je tedy pro Blaise lehčí v mnoha ohledech, kromě přebytku volného času poukazuje i na to, že je systém ve Francii podle něj příliš zastaralý. „Vyučujícímu častokrát nezáleží na tom, zda student u zkoušky uspěje, nebo ne, snaží se do studentů jen ‚nalít' množství informací, které kolikrát už nejsou ani aktuální." Jelikož má Blaise hodně volného času, může chodit více ven s přáteli a zkoušet české pivo, které si velice oblíbil. Zároveň se chystá hodně cestovat, zatím neměl čas vyrazit ven z Olomouce, ale chtěl by během následujících měsíců projet značnou část České republiky.

Ze začátku byl zaskočený mnoha podobnostmi mezi českou a francouzskou kulturou: „Zpočátku jsem byl překvapený, protože jsem si myslel, že mezi Českem a Francií bude hodně rozdílů. Některé věci nejsou stejné, například jídlo a architektura, ale styl oblékání mi při připomíná Francii. Studentský život je poměrně stejný. Rozdíl je snad jen v tom, že čeští studenti si rádi pochutnají na pivu, zatímco studenti ve Francii preferují víno."

 

Ivan Youmbissi, 22 (Kamerun)

Karhanova clanek foto01 Ivan Youmbissi

Ivan studuje v Olomouci již čtvrtým rokem obor Analytická chemie. Ve volném čase si přivydělává jako učitel anglického a francouzského jazyka na základních a mateřských školách. Ivana je taky možné zahlédnout za mixážním pultem v jednom ze studentských klubů. Ke studiu v Česku nevyužil Ivan žádného programu, přihlásil se podobným způsobem jako studenti v ČR. Vyplnil přihlášku, prošel přijímacím řízením a v září roku 2014 nastoupil do prvního ročníku.  Studium je zde v mnoha ohledech jednodušší, studenti mají oproti Kamerunu snazší přístup ke všem potřebným informacím. Výhodou je pro něj i v Kamerunu neexistující možnost vypůjčit si potřebné knihy domů.

Rozdílná není jen dostupnost knih a různých informací, ale i potravin. Zatímco v Kamerunu jsou skoro všechny potraviny bio, v Česku se za bio kvalitu musí připlatit. Je pochopitelné, že Ivanovi domácí strava chybí, nejen že doma má k dispozici jídlo, které zde není možné sehnat, ale velký rozdíl je i v úpravě a ceně potravin. „V Kamerunu si potraviny sami vypěstujete nebo si je koupíte od místních farmářů, všechno je čerstvé a většina věcí je zadarmo. S tím souvisí i to, že nemáme fastfoody. V Kamerunu nenajdete KFC nebo McDonald's."

S ubytováním je Ivan spokojený, bydlí na univerzitních kolejích a snad jediný jeho postřeh, který se týkal kolejí, byl způsob zařazování studentů do sdílených pokojů: „Měly by se brát v potaz společné kvality a zájmy případných spolubydlících, byla by to příležitost, jak dát vzniknout novým a zajímavým přátelstvím a předejít problémům."

Jako černoch se Ivan v Česku již bohužel párkrát setkal i s projevy rasismu a kvůli barvě své pleti si vyslechl poznámky a nadávky ze strany Čechů. Z toho si ale Ivan těžkou hlavu nedělá: „Není to tak, že by něco proti barvě mé pleti měli všichni Češi, beru to spíš tak, že pokud chce mít někdo důvod nenávidět, vždy si něco najde."

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka