Menu

anigif

A+ A A-

Prezidentem jsem být nechtěl. Volil bych ženu, říká profesor Pačes

foto: archiv Václava Pačesa foto: archiv Václava Pačesa

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. (* 1942)
vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2005–2009 byl předsedou Akademie věd ČR a od roku 2010 předsedá Učené společnosti České republiky.
V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd studuje strukturu genomů. Přednáší molekulární genetiku a genové inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Může se například pochlubit tím, že jeho vědecká skupina přečetla úplnou dědičnou informaci organismu.

Oslovení profesora Václava Pačesa, který je bývalým předsedou Akademie věd a pracuje v Ústavu molekulární genetiky, jsme z pochopitelných důvodů nemohli odolat. Co si tento uznávaný vědec myslí o reformách školství? Jaký má názor na angažování se v politice?

Co to vlastně je struktura genomu?
Dědičná informace je zakódována v molekulách DNA. Souboru molekul DNA v buňce říkáme genom. Kromě částí DNA, které nesou genetickou informaci, v ní však existují i oblasti, které sice informaci nenesou, ale přesto tvoří důležitou součást genomu. A právě uspořádání informačních a neinformačních úseků DNA říkáme struktura genomu.
Jaký je praktický význam jeho studia?
Obrovský. Jsme v situaci, kdy dokážeme dekódovat genetickou informaci jedince. Podle úseků DNA zvaných geny se v buňkách syntetizují funkční molekuly – proteiny. Můžeme tedy odvodit strukturu proteinů a nalézt v nich chyby, které často vedou k chorobám. Znalost struktury DNA nám dále umožňuje identifikaci osob a dozvídáme se také mnoho o molekulárních mechanismech evoluce.
Špičková věda je spjatá s kvalitním vzděláním. Mohl byste srovnat poměry na zahraničních univerzitách a na těch našich?
Velkou chybou bylo, že u nás vzniklo mnoho vysokých škol. Přitom některé z nich nemají ani úroveň středních škol. Pak se nedostávají peníze na dobré vysoké školy, které by si zasloužily podstatné navýšení svých rozpočtů. Měli bychom se soustředit spíš na kvalitu a počet vysokých škol snížit. To je jedna z věcí, která nás od těch nejlepších států odlišuje.
Jaké jsou podle vás ve školství potřeba reformy?
Soustředit se na kvalitu, a to nejen u vysokých škol jako celku, ale i uvnitř vysokých škol. Každá vysoká škola má zpravidla nějaké obory, lidi, ústavy, některé dobré a jiné méně dobré. Ty slabé je třeba eliminovat, ale není snadný úkol rozhodnout o tom, které to jsou.
Jak se díváte na působení ministra školství Dobeše? Co si myslíte o jeho rezignaci, jak to vnímáte?
Myslím si, že pan ministr byl z části neprávem osočen. Měl funkci rok a dokázal tady zavést to, o čem se desetiletí mluvilo, tj. státní maturity. Mají sice nějaké nedostatky, ale jsou nutné. Je třeba podstatně zvýšit kvalitu středoškolského vzdělání. Střední školy považuji za nejdůležitější prvek v našem vzdělávacím systému. Na univerzitách je sice zapotřebí zachovat autonomii, samosprávu a naprostou akademickou svobodu, ale podle mého názoru to nebude ohroženo, když budou v orgánech univerzit lidé zvenčí s přesně vymezenými pravomocemi.
Změnilo se vaše stanovisko k možné kandidatuře na prezidenta či nějakému působení v politice?
Určitě nebudu působit v politice a ani jsem nikdy nechtěl. To, že se o mně mluvilo v souvislosti s prezidentskou kandidaturou, byla mediální aktivita. Měli bychom ještě ve společnosti hledat další kandidáty. Ani jeden z těch, o kterých se dneska mluví, se mi nezamlouvá. Líbilo by se mi, kdybychom měli prezidentku. Výbornou kandidátkou by byla paní Karolína Peake, působí na mě seriózním, důvěryhodným, ale zároveň asertivním vystupováním.
Proč byste zvolil na post prezidentky spíše ženu? Má nějaké výhody oproti mužům?
Žena by měla, kdyby byla opravdu dobrou kandidátkou, uklidňující vliv na celkovou politiku. Také by to ukázalo, že jsme otevřená společnost. Ve významných funkcích je málo žen, společnost se tím ochuzuje.
Jak jste vnímal prezidenta Václava Havla?
Václav Havel byl samozřejmě výjimečná osobnost, zejména v tom předprezidentském období a pak v tom prvním prezidentském období, kdy přebral obrovskou zodpovědnost v naprosto rozvrácené společnosti. Ctím ho jako jednu z největších osobností našich dějin.
Vědci z exaktních oborů mívají vlažnější vztah k náboženství. Jaký je váš postoj?
Jsme v otevřené společnosti a každý má právo zastávat názory, jaké chce, a také je šířit a získávat pro ně další stoupence. Sám jsem k náboženství vlažný, zejména k církvi. Jsme velmi ateistická společnost, otázka je, jestli to je dobře. Jsem římský katolík, ale spíš z kulturních důvodů. Mám svou víru, a to v přirozený řád světa, který je nějak organizován.
Přemýšlel jste někdy nad smyslem života, pokud ano, co za něj považujete?
Smyslem života je pro mě práce. Člověk je stvořen k tomu, aby pracoval a něco tvořil. Každý, kdo svobodně a dobře dělá svou věc, je nepostradatelný a je to člověk, který žije důstojně. Jaký je obecný smysl života, kam spěje civilizace, je obtížné říct. Je třeba se na to dívat racionálně: společnost by měla spět k lepšímu životu. Pro každého to ale znamená něco jiného a to působí potíže.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka