Menu

anigif

A+ A A-

„Zkušenosti ze svého života přenáším do svých rolí…“ říká Ivana Plíhalová

foto: Ladislav Galgonek  (z archivu I. Plíhalové) foto: Ladislav Galgonek (z archivu I. Plíhalové)

Kolik let hrajete v Moravském divadle? Hrála jste i jinde?
Do Olomouce jsem přišla v září roku 1984, takže v Moravském divadle, dříve Státním divadle Oldřicha Stibora, hraji už 31. sezónu. V jiném angažmá jsem nikdy nebyla, jen občas někde hostuji, momentálně v brněnském Buranteatru.
Přemýšlela jste někdy o změně divadla? Netáhlo vás to například do Prahy či Brna?
Před pár lety jsem dostala nabídku do Národního divadla Brno, ale odmítla jsem ji.
Proč jste odmítla?
Protože jsem v Olomouci šťastná.
Co považujete za svůj největší divadelní úspěch?
Možná to, že jsem stále ve svém prvním angažmá.
Která divadelní role vás během vaší kariéry nejvíce bavila?
Bylo jich víc – Svatá Jana, Aldonza v Muži z La Manchy, Dolly Oblonská v Anně Karenině, Kočičí žena ve hře U Kočičí bažiny, Božena Němcová v Dávno, dávno již tomu, paní Johnstonová v Pokrevních bratrech, Anna v Uchu, Amanda Wingfieldová ve Skleněném zvěřinci a momentálně matka v Lásce a penězích.
A která se vám líbila nejméně?
Těch bylo taky dost, ale na ty jsem ráda zapomněla.
Máte nějakou vysněnou roli, kterou byste si chtěla zahrát?
Měla jsem tři: Svatá Jana, Kateřina ve Zkrocení zlé ženy a Líza v Pygmalionu. Všechny se mi splnily, takže teď už mohu být jedině mile překvapená.
Stalo se vám někdy, že jste se do své divadelní role vžila natolik, že se vám promítla i do osobního života? A jak?
Ono je to naopak. Zkušenosti z osobního života vnáším do svých rolí.
Co z osobního života a jak jste přenesla do nějaké své role?
Zamilovanost, mateřství, rozchody, setkání se smrtí.
Hrála jste někdy ve filmu či seriálu? Pokud ne, chtěla byste hrát a s kým konkrétně?
Hrála jsem v prvním filmu režiséra Karla Smyczka Housata a v seriálu Četnické humoresky. Pokud bych dostala další nabídku, moc ráda bych si zahrála s Ivanem Trojanem. Považuji ho za jednoho z našich nejtalentovanějších herců.
Jak se těšíte na premiéru komorní hry Královny ve studiu Českého rozhlasu Olomouc? Co od ní očekáváte?
Spoluautorem této hry je můj kolega Roman Vencl, a po successu jeho předchozí hry Když se zhasne, doufám, že se úspěch opět dostaví.
Hrajete raději v divadelním sále anebo ve studiu Českého rozhlasu?
Nejlepší je střídání obou prostorů.
Většinou v divadle ztvárňujete silné ženy. Jak se sama stavíte k problému emancipace žen v dnešní době?
Možná je to paradoxní, ale nejsem velkou příznivkyní feminismu. Rovnoprávnost žen je správná cesta, ale má své hranice.
Jak hodnotíte olomouckou činohru a Moravské divadlo?
Na hodnocení jsou tu diváci. Myslím, že děláme divadlo poctivě, činohra je teď na velmi vysoké úrovni, a je na publiku, který žánr je mu bližší.
Co říkáte na olomoucké publikum?
Publikum je masa a je těžké uspokojit všechny naráz. Myslím, že je dobré, že nabídka Moravského divadla je pestrá a že si tam může každý vybrat podle svého gusta. I studenti.
Mnozí diváci vás také viděli i mimo činoherní scénu. Zpívala jste v Muzikálovém večeru, hrála v muzikálu My fair lady, taktéž zpívala v kabaretním pásmu písní Nemravná píseň i zpívala šansony v Le chansons glaciales. Jak se vám líbí hudební repertoár divadla? Cítíte se být i trochu zpěvačkou?
Pokud k tomu mám příležitost, zpívám ráda, proto mě trochu mrzí, že letos chybí v činoherním dramaturgickém plánu nějaký muzikál. Ale třeba si to vynahradíme v příští sezóně.
Chodíte do divadla i jako divák? Inspiruje vás to poté ve vlastní práci?
To víte, že chodím. Jednak chci vidět své kolegy a taky pak většinou zjišťuji, že na sobě musím hodně zapracovat, abych těm mladším stačila.
Pociťujete tedy v souboru nějaké generační posuny?
Vzhledem k tomu, že jsem letos oslavila padesátiny a jsem jedna ze tří nejstarších hereček, tak samozřejmě. Ale to je v pořádku. Moji mladí kolegové jsou velmi talentovaní a poctiví, takže se od nich mám co učit.
Na čem jste vy byla posledně v divadle? Jak se vám to líbilo?
Co se týče našeho divadla, viděla jsem Ženitbu a všem ji doporučuji, v Tramtárii se mi moc líbila Jana Eyrová a v brněnském Buranteatru jsou skvělá všechna představení.

Ivana Plíhalová

Ivana Plíhalová pochází z Brna, kde také vystudovala hudebně-dramatický obor na Státní konzervatoři. Po maturitě v roce 1981 nastoupila do svého prvního angažmá v Moravském divadle Olomouc, kde působí dodnes. Téměř deset let byla členkou Studia Hořící žirafy Davida Drábka. V současnosti hostuje v brněnském Buranteatru v inscenaci Skleněný zvěřinec.

Ocenění

2002 – Cena za nejlepší ženský herecký výkon (role Fanky v inscenaci Loupežník)
2008 – Cena primátora města Olomouc za nejlepší herecký výkon (role paní Johnstonové v inscenaci Pokrevní bratři)
2008 – Cena uměleckého šéfa činohry MDO za nejlepší herecký výkon (role paní Johnstonové v inscenaci Pokrevní bratři)
2010 – Cena ředitele Českého rozhlasu Olomouc

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21obalka-212324
  • 25262728Paces-29paceswebpaces-rijen2017paces32-titulka
  • paces34/titulka