Menu

anigif

A+ A A-

„Nápady mohu tlumočit těm správným uším,“ říká studentský místopředseda senátu

Nedávno se uskutečnily volby do fakultního senátu filozofické fakulty. 235 akademických pracovníků a 1 478 studentů rozhodlo o tom, kdo bude mezi zástupci fakulty po další tři roky. Výsledky voleb ukázaly, že studentskou komoru bude reprezentovat Viktor Tichák. Co se pro něj v souvislosti se zvolením změnilo?

Akademický senát filozofické fakulty volí svého předsedu, poté místopředsedu z řad akademiků a místopředsedu z řad studentů. Jaké ti zvolení dává pravomoci?
Byl jsem zvolen místopředsedou za studenty, ale s vědomím, že ta funkce je, dá se říct, ryze formální. Volební a jednací řád akademického senátu filozofické fakulty nedává místopředsedům nějaké zvláštní pravomoci.
Co tedy souvisí s funkcí studentského místopředsedy?
Určující je článek, ve kterém se mluví o případné nepřítomnosti předsedy, jelikož předseda vede zasedání. Když tam není, ujímá se vedení zasedání první místopředseda. Když ani ten není přítomen, přijde řada na druhého místopředsedu, studentského. Zároveň se říká, že je tato funkce něco jako předseda studentské komory senátu. Doufám, že nebudu pasivní, ale že budu reprezentovat studenty aktivním způsobem.
Mohl by za tebou přijít student, který by měl podnět k nějaké změně na filozofické fakultě?
Samozřejmě, to jsme avizovali už v rámci předvolební kampaně uskupení Myslete filologicky. Navíc naše facebookové stránky jsou v provozu dále, nebyly to jenom propagační stránky, ale fungují i z toho důvodu, aby měli studenti nějaký prostředek, jak nás kontaktovat. Mohou se kromě toho obrátit na mě, na senátora z řad vyučujících nebo na novou ombudsmanku. Já jako senátor mohu poté daný podnět tlumočit dál komukoliv, jehož uši by to měly slyšet.
Proč ses rozhodl do fakultního akademického senátu kandidovat?
Protože mě to zajímá už dlouhou dobu, vlastně od předchozích voleb, kdy jsem byl ve druhém ročníku a o volbách jsem se dozvěděl relativně pozdě. Díky tomu jsem volil lidi podle toho, že jsem je znal, a ne kandidáty, o jejichž politickém směřování jsem měl nějaké povědomí. Toho jsem potom v mnohých bodech litoval. Po volbách jsem se byl podívat na ustavující schůzi předchozího senátu. Zaujalo mě, jakým způsobem to probíhá, a tak jsem se začal zabývat tím, jaké jsou vlastně pravomoci senátorů a jak akademický senát funguje. Často jsem se potom dalších zasedání účastnil osobně.
Zasedání akademického senátu jsou tedy veřejná?
Jsou, minulý senát dokonce odsouhlasil, že zasedání snímají kamery a mikrofony, takže se dá na internetových stránkách senátu dívat na probíhající schůzi online. Náš senát se rozhodl v tomto pokračovat, navíc jsme si zřídili i komisi pro styk senátu s veřejností, která by měla rozhodnutí senátu zpřístupňovat akademické obci i jinými způsoby. Ale samozřejmě i dále platí, že se kdokoli může jít na zasedání senátu podívat i osobně.
Kdo ze studentů může do fakultního senátu kandidovat?
Do studentské komory může kandidovat kdokoliv, kdo studuje na filozofické fakultě. Ať už je to student bakalářského, magisterského či doktorského programu, jednoobor, dvouobor. Dokonce to může být i mezifakultní student, podmínka je ta, že musí být imatrikulován na filozofické fakultě.
Dá se nějak zjednodušeně říci, jak akademický senát vlastně funguje?
Akademický senát je vlastně legislativním orgánem fakulty (univerzitní, tedy v uvozovkách velký senát, zase univerzity). Exekutivu představuje podle vysokoškolského zákona děkan. Tedy, velice stručně řečeno, děkan přichází s návrhy a senát je schvaluje či neschvaluje, v poradních komisích se daný problém prodiskutuje a s připomínkami je pak prezentován na schůzi senátu (v tomto senátě budou komise tři – studijní, ekonomická a komise pro styk s veřejností). Zní to možná byrokraticky, ale týká se to i takových záležitostí, které jsou těsně spjaty se studiem, jako je harmonogram akademického roku nebo studijní a zkušební řád. Proto je podstatné, aby se studenti se svými problémy neváhali svěřit. Když se ozve silný hlas ze studentských řad, dá se s tím vždy něco udělat, ať už jde o kolidující termíny nebo nesrovnalosti ve studijním řádu.
Dá se tvá nová funkce zvládat se studiem?
Každý senátor, který kandiduje, musí počítat s tím, že středa odpoledne je takzvaně jednací den. Senáty se vždycky pravidelně konaly ve středu v jednu hodinu odpoledne, data jsou různá, někdy je to dvakrát do měsíce, jednou do měsíce, jednou za šest týdnů, ale vždy je to středa. Já mám ve středu jeden seminář s docentem Vepřkem, který se do senátu dostal taky, takže máme ten samý problém. Když už zasedání je, koliduje nám to společně.
Musíš jako studentský místopředseda obětovat senátu i více svého volného času?
Jako studentský místopředseda ani ne. Ale obecně samozřejmě není pravda, že by čas trvání zasedání byl jediný čas, který tomu musíte věnovat. Povinnost senátora obnáší také to, že člověk musí studovat veškeré normy, směrnice, rozpočty, studijní řád, ale to platí pro všechny senátory stejně.
Akademický senát filozofické fakulty by měl schválit zřízení tří komisí – ekonomické, studijní a komise pro styk s veřejností. Budeš se snažit prosadit v některé z nich?
Ekonomická komise prozatím není schválená, chtěl bych ale být její součástí. Myslím si, že nejpalčivějším bodem našeho programu (Myslete filologicky) byly právě záležitosti finanční. Chtěli bychom prosadit nějaké dílčí změny.
Vyplývají z funkce člena ekonomické komise i nějaké další povinnosti?
Pokud se stanu součástí ekonomické komise, budu potřebovat znát dopodrobna všechny rozpočty, metodiky přerozdělování financí atd. Ekonomická komise se taky schází mimo doby, kdy se schází senát. Jsou s tím spojeny další mnohé povinnosti.
Chtěl by ses kromě působení v akademickém senátu angažovat v politice i mimo univerzitní půdu?
Ne, to nikdy. Já se cítím jako akademik, ten akademický život mi vyhovuje, cítím se tu jako doma. Chtěl bych jenom pečovat o to, aby zdejší situace byla buď stále stejně dobrá, nebo lepší. Jak pro studenty, tak pro vyučující. A myslím si, že s tím státní politika nijak nesouvisí, ta „velká“ politika mě žádným způsobem neláká.
Budeš se snažit kandidovat a udržet si post senátora i v příštích letech?
To je komplikovaná otázka, protože funkční období akademického senátu je tři roky, a kdyby všechno šlo tak, jak má, bude mi končit mandát v druhém ročníku doktorského studia. Teď se chci zaměřit na funkční období současné.

Viktor Tichák

Na Univerzitě Palackého absolvoval bakalářský studijní program česká a německá filologie, během kterého strávil studijní pobyt ve Švýcarsku, nyní pokračuje v magisterském studiu. Zároveň pracuje na katedře germanistiky – spravuje webové stránky, je pomocnou vědeckou silou prof. Ingeborg Fialové a podílí se na několika projektech.
V souvislosti s volbami do akademického senátu byl jedním z kandidátů sdružení sedmi kateder Myslete filologicky.
Rodilým Olomoučanům může být jeho příjmení povědomé. Viktorův otec vydává v Olomouci dvouměsíčník pro kulturu a dialog s názvem Listy, dědeček píše populárně naučné knihy o historii města, nejznámější z nich je publikace Vzpomínky na starou Olomouc.

Akademický senát FF UP

Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého je jedním z fakultních orgánů a z takzvaných „malých“ senátů. „Velkým“ senátem je Akademický senát celé univerzity. Fakultní senát má 21 členů, 14 členů tvoří akademici, které doplňuje
7 studentů. Funkční období trvá 3 roky. Předsedou nově zvoleného senátu je Wilken Engelbrecht z katedry nederlandistiky, prvním místopředsedou se stal Lubor Kysučan, čestnou, neplacenou funkci druhého místopředsedy získal Viktor Tichák.

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka