Menu

anigif

A+ A A-
Martina Víchová

Martina Víchová

„Nápady mohu tlumočit těm správným uším,“ říká studentský místopředseda senátu

Nedávno se uskutečnily volby do fakultního senátu filozofické fakulty. 235 akademických pracovníků a 1 478 studentů rozhodlo o tom, kdo bude mezi zástupci fakulty po další tři roky. Výsledky voleb ukázaly, že studentskou komoru bude reprezentovat Viktor Tichák. Co se pro něj v souvislosti se zvolením změnilo?

Akademický senát filozofické fakulty volí svého předsedu, poté místopředsedu z řad akademiků a místopředsedu z řad studentů. Jaké ti zvolení dává pravomoci?
Byl jsem zvolen místopředsedou za studenty, ale s vědomím, že ta funkce je, dá se říct, ryze formální. Volební a jednací řád akademického senátu filozofické fakulty nedává místopředsedům nějaké zvláštní pravomoci.
Co tedy souvisí s funkcí studentského místopředsedy?
Určující je článek, ve kterém se mluví o případné nepřítomnosti předsedy, jelikož předseda vede zasedání. Když tam není, ujímá se vedení zasedání první místopředseda. Když ani ten není přítomen, přijde řada na druhého místopředsedu, studentského. Zároveň se říká, že je tato funkce něco jako předseda studentské komory senátu. Doufám, že nebudu pasivní, ale že budu reprezentovat studenty aktivním způsobem.
Mohl by za tebou přijít student, který by měl podnět k nějaké změně na filozofické fakultě?
Samozřejmě, to jsme avizovali už v rámci předvolební kampaně uskupení Myslete filologicky. Navíc naše facebookové stránky jsou v provozu dále, nebyly to jenom propagační stránky, ale fungují i z toho důvodu, aby měli studenti nějaký prostředek, jak nás kontaktovat. Mohou se kromě toho obrátit na mě, na senátora z řad vyučujících nebo na novou ombudsmanku. Já jako senátor mohu poté daný podnět tlumočit dál komukoliv, jehož uši by to měly slyšet.
Proč ses rozhodl do fakultního akademického senátu kandidovat?
Protože mě to zajímá už dlouhou dobu, vlastně od předchozích voleb, kdy jsem byl ve druhém ročníku a o volbách jsem se dozvěděl relativně pozdě. Díky tomu jsem volil lidi podle toho, že jsem je znal, a ne kandidáty, o jejichž politickém směřování jsem měl nějaké povědomí. Toho jsem potom v mnohých bodech litoval. Po volbách jsem se byl podívat na ustavující schůzi předchozího senátu. Zaujalo mě, jakým způsobem to probíhá, a tak jsem se začal zabývat tím, jaké jsou vlastně pravomoci senátorů a jak akademický senát funguje. Často jsem se potom dalších zasedání účastnil osobně.
Zasedání akademického senátu jsou tedy veřejná?
Jsou, minulý senát dokonce odsouhlasil, že zasedání snímají kamery a mikrofony, takže se dá na internetových stránkách senátu dívat na probíhající schůzi online. Náš senát se rozhodl v tomto pokračovat, navíc jsme si zřídili i komisi pro styk senátu s veřejností, která by měla rozhodnutí senátu zpřístupňovat akademické obci i jinými způsoby. Ale samozřejmě i dále platí, že se kdokoli může jít na zasedání senátu podívat i osobně.
Kdo ze studentů může do fakultního senátu kandidovat?
Do studentské komory může kandidovat kdokoliv, kdo studuje na filozofické fakultě. Ať už je to student bakalářského, magisterského či doktorského programu, jednoobor, dvouobor. Dokonce to může být i mezifakultní student, podmínka je ta, že musí být imatrikulován na filozofické fakultě.
Dá se nějak zjednodušeně říci, jak akademický senát vlastně funguje?
Akademický senát je vlastně legislativním orgánem fakulty (univerzitní, tedy v uvozovkách velký senát, zase univerzity). Exekutivu představuje podle vysokoškolského zákona děkan. Tedy, velice stručně řečeno, děkan přichází s návrhy a senát je schvaluje či neschvaluje, v poradních komisích se daný problém prodiskutuje a s připomínkami je pak prezentován na schůzi senátu (v tomto senátě budou komise tři – studijní, ekonomická a komise pro styk s veřejností). Zní to možná byrokraticky, ale týká se to i takových záležitostí, které jsou těsně spjaty se studiem, jako je harmonogram akademického roku nebo studijní a zkušební řád. Proto je podstatné, aby se studenti se svými problémy neváhali svěřit. Když se ozve silný hlas ze studentských řad, dá se s tím vždy něco udělat, ať už jde o kolidující termíny nebo nesrovnalosti ve studijním řádu.
Dá se tvá nová funkce zvládat se studiem?
Každý senátor, který kandiduje, musí počítat s tím, že středa odpoledne je takzvaně jednací den. Senáty se vždycky pravidelně konaly ve středu v jednu hodinu odpoledne, data jsou různá, někdy je to dvakrát do měsíce, jednou do měsíce, jednou za šest týdnů, ale vždy je to středa. Já mám ve středu jeden seminář s docentem Vepřkem, který se do senátu dostal taky, takže máme ten samý problém. Když už zasedání je, koliduje nám to společně.
Musíš jako studentský místopředseda obětovat senátu i více svého volného času?
Jako studentský místopředseda ani ne. Ale obecně samozřejmě není pravda, že by čas trvání zasedání byl jediný čas, který tomu musíte věnovat. Povinnost senátora obnáší také to, že člověk musí studovat veškeré normy, směrnice, rozpočty, studijní řád, ale to platí pro všechny senátory stejně.
Akademický senát filozofické fakulty by měl schválit zřízení tří komisí – ekonomické, studijní a komise pro styk s veřejností. Budeš se snažit prosadit v některé z nich?
Ekonomická komise prozatím není schválená, chtěl bych ale být její součástí. Myslím si, že nejpalčivějším bodem našeho programu (Myslete filologicky) byly právě záležitosti finanční. Chtěli bychom prosadit nějaké dílčí změny.
Vyplývají z funkce člena ekonomické komise i nějaké další povinnosti?
Pokud se stanu součástí ekonomické komise, budu potřebovat znát dopodrobna všechny rozpočty, metodiky přerozdělování financí atd. Ekonomická komise se taky schází mimo doby, kdy se schází senát. Jsou s tím spojeny další mnohé povinnosti.
Chtěl by ses kromě působení v akademickém senátu angažovat v politice i mimo univerzitní půdu?
Ne, to nikdy. Já se cítím jako akademik, ten akademický život mi vyhovuje, cítím se tu jako doma. Chtěl bych jenom pečovat o to, aby zdejší situace byla buď stále stejně dobrá, nebo lepší. Jak pro studenty, tak pro vyučující. A myslím si, že s tím státní politika nijak nesouvisí, ta „velká“ politika mě žádným způsobem neláká.
Budeš se snažit kandidovat a udržet si post senátora i v příštích letech?
To je komplikovaná otázka, protože funkční období akademického senátu je tři roky, a kdyby všechno šlo tak, jak má, bude mi končit mandát v druhém ročníku doktorského studia. Teď se chci zaměřit na funkční období současné.

Viktor Tichák

Na Univerzitě Palackého absolvoval bakalářský studijní program česká a německá filologie, během kterého strávil studijní pobyt ve Švýcarsku, nyní pokračuje v magisterském studiu. Zároveň pracuje na katedře germanistiky – spravuje webové stránky, je pomocnou vědeckou silou prof. Ingeborg Fialové a podílí se na několika projektech.
V souvislosti s volbami do akademického senátu byl jedním z kandidátů sdružení sedmi kateder Myslete filologicky.
Rodilým Olomoučanům může být jeho příjmení povědomé. Viktorův otec vydává v Olomouci dvouměsíčník pro kulturu a dialog s názvem Listy, dědeček píše populárně naučné knihy o historii města, nejznámější z nich je publikace Vzpomínky na starou Olomouc.

Akademický senát FF UP

Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého je jedním z fakultních orgánů a z takzvaných „malých“ senátů. „Velkým“ senátem je Akademický senát celé univerzity. Fakultní senát má 21 členů, 14 členů tvoří akademici, které doplňuje
7 studentů. Funkční období trvá 3 roky. Předsedou nově zvoleného senátu je Wilken Engelbrecht z katedry nederlandistiky, prvním místopředsedou se stal Lubor Kysučan, čestnou, neplacenou funkci druhého místopředsedy získal Viktor Tichák.

Jak se upekla novinářská kachna

Proč se neověřené a často lživé zprávě vyslovené v médiích říká novinářská kachna? Pátrání se zúžilo na dvě verze, které by mohly původ tohoto slovního spojení objasnit.
První verze pochází z 18. století, kdy francouzské Zemědělské noviny otiskly článek Nový způsob chytání divokých kachen. Dotyční novináři zde radili, že pokud chceme ulovit co nejvíce kachen s vynaložením co nejmenšího úsilí, stačí uvázat žalud namočený v projímadle na rybářský vlasec. Pokud budeme úspěšní, kachny se nám samy navléknou na vlasec jako korálky na nit.
Druhá verze je zhruba 100 let stará. Právě v té době začali vydavatelé novin nepodložené informace v tisku opatřovat značkou N. T., latinsky „non testatum“, anglicky „not testified“, tedy ve smyslu neověřeno. Když si ovšem iniciály řekneme pěkně nahlas, en-té, z obyčejné zkratky se rázem vyklube pořádná kachna (die Ente – německy kachna).
Je tedy možné, že za vznikem tohoto úsloví stojí jak historka o chytání kachen, tak slovní hříčka zkratky neověřených zpráv, ke které se přiklání valná většina. Není však zcela jasné, zda první verze vzniku novinářské kachny není sama jednou velkou kachnou. Jistý německý historik novinářského žurnalismu totiž objevil karikaturu z roku 1849, znázorňující novináře s brašnou, ze které vykukují dvě kachní hlavy.
Zdroj: Jitka ŠKAPÍKOVÁ, Dan MORAVEC a Helena PETÁKOVÁ. Novinářská kachna. Dostupné z http://www.rozhlas.cz/cesky/vyznamslov/

Food Junkie – Ne hlad, ale posedlost je nejlepší kuchař

Směsice autobiografie, reportáže o jídle, cestopisu a románu s existenciálními prvky, tak by se dala v několika slovech shrnout poslední kniha švédského autora Monse Kallentofta. Ačkoliv se ve svých předchozích knihách věnoval zejména žánru detektivky, nyní dal prostor své největší vášni – gastronomii.
Kallentoft je doslova „food junkie“. Jeho drogou je jídlo všeho druhu, luxusní z michelinských restaurací i obyčejné z fast-foodu na rohu špinavé asijské ulice. Dealery jeho drogy jsou majitelé všech zařízení zabývajících se gastronomií. Kallentoft je koncovým článkem tohoto řetězce, nenasytným konzumentem, který věčně dychtí po nových chutích a vůních a žene se za uspokojením všech svých chuťových pohárků. Dennodenní záplava vybraných pokrmů náležitě zalitých těmi nejlepšími víny ho ovšem málem stojí život. Jeho knižní zpověď totiž začíná v prostředí nemocničního pokoje, ve kterém se autor probouzí a kde bojuje s otravou krve. Právě klid na lůžku mu poskytuje prostor k přemýšlení, proto pátrá v paměti a chutích a zapisuje vše – co kdy jedl, kde to jedl, s kým to jedl. Jíst a psát je totiž náplň jeho života.
Jídlo je možné vnímat jako pouhou nutnost, díky které naše tělo nějakým způsobem funguje, nebo jako vášeň. Kallentoft jídlo miluje, nadšeně se vydává za nejrozmanitějšími kulinářskými zážitky. Chvíli se v jeho vyprávění ocitáme v jižním Španělsku, vzápětí v Bangkoku či New Yorku. Pod jeho vedením se dostaneme do špičkových kuchyní a nahlédneme pod pokličku těm největším světovým delikatesám.
Vytříbenost jeho jazyka dodává celé knize osobitý ráz, autor je upřímný a nebere si servítky. Společně s jednotlivými chody servíruje čtenářům i svou porci komentáře. Právě ten dokáže místy ponurý příběh rozbít a podnítit naši fantazii natolik, že při čtení cítíme chvění na jazyku a jasně si dokážeme vybavit konkrétní chuť. Jídlo umí Kallentoft vylíčit tak živě, že ho cítíme.
Tato kniha je velmi atypická tím, že se rozhodně nejedná o běžnou kuchařku s recepty, jak je v gastroprůmyslu zvykem. Takových je totiž milion. Autor naopak ukazuje, jak lze jídlem žít a že kolikrát může být gastronomie záležitostí života a smrti. V jeho podání je zážitek z jídla i způsobem úniku z reality a pátráním po pravdě o sobě samém.
Ačkoli by se mohlo zdát, že číst zpověď snobského gastrošílence, který utrácí nehorázné sumy za to, aby naplnil své břicho, je ztrátou času, není tomu tak. Posedlost jídlem je závislost jako každá jiná a přesně takovou silou, jakou ona pohlcuje jeho, se snaží Kallentoft zburcovat čtenáře. Navzdory tomu ponechává prostor, aby si smysl knihy našel každý sám. Někoho naláká k ochutnávce zmiňovaných specialit, někdo získá novou životní filozofii, jiný si zkrátka oblíbí autorovu osobnost.
„Chci, aby můj příběh byl příběhem dítěte, které navždy uvízlo na kolotoči, jenž je zároveň i obrovskou prodejnou cukrovinek. Chci skotačit v cukrovém světě bez začátku a bez konce.“
Mons Kallentoft: Food Junkie – Posedlý jídlem. Host, Brno 2014, 264 s.

Než bys řekl švec! neříkáme déle než 100 let

Frazém než bys řekl švec se používá ve významu „rychle“, a proto tedy dobře odpovídá vysokému tempu dnešní doby. Slovo švec představuje kombinací hlásek pátý nejčastější typ slabiky v současné češtině a plně odráží svědectví člověka o světě přesně tak, jak ho vnímá. Uspěchaně a hekticky.
Ve slovnících je tento frazém doložený až ve 20. století. Poprvé je charakterizován jako expresivní a přirovnáván k podobným idiomům – co by dup, na to tata, v cuku letu. Ve stejném významu používají Němci ehe man bis drei zählen kann či Angličané before you could/can say Jack Robinson.
Uvedený výraz je ve své expresivitě typický pro mluvený jazyk, nicméně se hojně objevuje i v beletristických textech.
Toto frazeologické spojení se v jistých náznacích vyskytovalo už v 19. století. Pohled na svět byl ovšem v této době značně religiózní a projevovalo se to i při vyjadřování významu „rychle“. Ve stejném významu, jako se než bys řekl švec používá dnes, sloužil výraz coby se tři otčenáše pomodlil, jak dokládá například Jungmannův slovník. Kromě náboženství hrály větší roli ve společnosti také selské vrstvy, druhým předchůdcem dnešního ševce bylo tedy např. rčení spojené s venkovskou realitou co by bičem pošlehl.
Pokud jde o sémantiku, uvedené frazémy vyjadřují, jak dlouho nějaký děj nebo činnost trvá. Jelikož se těmito souslovími snažíme naznačit děj velmi krátký, využívá se také počítání v rámci těch nejnižších základních číslovek. Dokládá to např. citace ze Čtvrtkova Rumcajse: „A co by Rumcajs napočítal do tří, vyběhl z krámku hodinář Semerád.“ (V. Čtvrtek, Rumcajs, 1970, s. 44), která zároveň prozrazuje příbuznost s německým ehe man bis drei zählen, či obdobné než bys do pěti napočítal. Právě tyto frazémy s číslovkami nabývají trvalejší platnosti.
Zdroj: ŠTĚPÁN, Josef: Frazém než bys řekl švec a jazykový obraz světa. Naše řeč, 4/2007, s. 221–224.

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka