Menu

anigif

A+ A A-

Sukně nebo mikina? Na filozofické fakultě vládne tolerance

Móda je se studentským životem neodmyslitelně spojena a to platí i na filozofické fakultě. K humanitním oborům patří jisté estetické cítění, které se na první pohled projevuje ve stylu oblékání, a „filozofové“ nezůstávají za ostatními v ničem pozadu. Je obecně známo, že studenti mají hluboko do kapsy, i zde se ale projevuje studentská vynalézavost. Uvolněná atmosféra FF umožňuje se v oblékání více odvázat. Asi i proto, že drtivou většinu studujících tu tvoří dívky, nikdo nemůže této fakultě odepřít velkou módní pestrost. Pokusily jsme se najít příklady nejčastějších stylů, se kterými se na FF můžeme setkat.

psano-rtenkou-slecna

Slečna
Dívky oblékající se v tomto stylu obvykle preferují pudrové barvy, rády podtrhují svoji ženskost sukněmi a podpatky, ale není to pevně daným pravidlem. Například Žaneta Menšíková, studentka druhého ročníku české filologie se zaměřením na editorství, říká: „Většinou nosím kalhoty, protože je to pro mě pohodlnější. Mezi další oblíbené oblečení bych řadila dlouhé svetry, dlouhá tílka, trika, v létě kraťasy a tílka, v zimě kabáty, kalhoty a polobotky. V poslední době jsem si ale oblíbila i podpatky, sukně a šaty.“ Sama Žaneta se nerada škatulkuje, svůj styl tvořila postupně, vyvíjel se společně s ní. I když na své okolí působí jako osoba v módě se již nějaký čas orien­tující, prohlásila: „Do žádných předem vybraných kousků se nestylizuji, zkrátka nakupuji to, co se mi líbí. A nemůžu ani říct, že jsem se tak oblékala vždy. Je pravda, že jsem ještě donedávna chodila nakupovat s mamkou (ano, vážně), protože mě to zkrátka nebavilo, tak jsem si nechala něco vybrat a pouze schvalovala. V poslední době, co studuji v Olomouci, se ve volném čase občas projdu po pár obchodech a mé pocity se z počátečního zhnusení postupně proměnily. Teď si spíš říkám, kde na to mám pořád brát?“ Přiznává, že její oblékání se v zásadě proměňuje s tím, jak stárne. „Ale ve své podstatě zůstávám stále stejná.“
Všech účastnic našeho průzkumu jsme se na závěr zeptaly: „Jak vysoká škola ovlivnila/neovlivnila tvůj styl oblékání?“ „VŠ změnila mé oblékání tím, že si odvážím vzít více věcí než dříve,“ soudí Žaneta.
Žanetu můžeme považovat za typickou zástupkyni dívek, které si vybírají ženštější oblečení. K takovému už od 60. let bezesporu patří minisukně. Podle knihy Móda a její rozmary (Vjačeslav Zajčev, 1987) můžeme vznik minisukně, typické součásti ženského šatníku, datovat až do 17. století do Francie. Jejím pradědečkem jsou tzv. rhingrave kalhoty.
 

psano-rtenkou-pohodarkaPohodářka
Lidé preferující tento styl bývají obvykle v jednom kole, a proto je pro ně důležité pohodlí a funkčnost. Potvrdila to i Vendula Manová, studentka druhého ročníku české filologie. „Mám ráda sportovní oblečení, protože je pohodlné.“ Pravdou je, že přizpůsobivější oblečení na běhání po městě a po škole bychom hledali velmi těžko. Jde o styl oblékání, ve kterém se vyskytují prvky sportovní módy přizpůsobené běžnému nošení. „Nad tím, jak jsem se dostala k tomuto stylu, jsem nikdy nepřemýšlela, ale možná je to tím, že jsem se od dětství pohybovala ve sportovním prostředí.“ Tato móda bývá ovlivněna různými vlivy, často i zájmy jednotlivých osob. U Venduly to byl tanec. „Později jsem začala tancovat street dance a tím jsem se ve svém stylu oblékání jen utvrdila.“ I přes důraz na praktičnost může být tato móda vkusná a Vendula je toho ukázkovým příkladem. „V podstatě jsem se takto oblékala vždy a myslím si, že se můj styl s příchodem na VŠ nijak výrazně nezměnil.“ Vendulu můžeme nejčastěji potkat v džínách, mikině a barevném tričku, podobně jako na fotografii.
Co se týká džínů, Zajčev jejich vznik řadí do roku 1850. Tehdy byly první džíny ušity jako pracovní oděv z plachty, která měla původně sloužit k výrobě stanových celt. Tento oděv si nechal patentovat Levi Strauss. Vznik názvu „jeans“ není jednoznačný, souvisí ale s městem Janov.

psano-rtenkou-rokerka

Rockerka
Do této skupiny se nemusí nutně řadit jen milovníci rocku, ale všichni, kteří odrážejí svůj hudební vkus ve stylu oblékání. S tím souhlasí i další dotazovaná Karin Ghisiová, studentka druhého ročníku české filologie se zaměřením na editorství. „Odpovídat na otázky, jak jsem se ke svému způsobu oblékání dostala nebo zda se s příchodem na VŠ změnil, je naprosto zcestné a proti filozofii mého stylu. Souvisí to s hudbou, kterou poslouchám.“ U studentů, u kterých je výběr ošacení provázán právě s hudbou, se dá obvykle předpokládat nějaký idol či inspirace v určité kapele. „Oblékání jsem změnila na začátku devítky, když jsem objevila My Chemical Romance a Green Day,“ potvrzuje Karin. U tohoto stylu je více než u ostatních znát vývoj, lidé se obvykle o hudbu začínají aktivně zajímat v pubertě a od té doby se může jejich hudební vkus ruku v ruce se vkusem v odívání rozvíjet. „Můj styl se od té doby nezměnil, jen jsem si na střední obarvila hlavu na černo a výrazněji se líčila.“ Sama Karin uzavřela povídání citátem Kurta Cobaina (frontman bývalé skupiny Nirvana): „Raději budu nenáviděn pro to, co jsem, než milován pro to, co nejsem.“ Prakticky jakýkoli současný hudební žánr může ovlivňovat módu. Rockerka Karin je sympatickým příkladem toho, že i drsná hudba je slučitelná s dívčím kouzlem.
Těžké boty obvyklé pro vyznavače tvrdších hudebních stylů Karin nahrazuje velmi oblíbenými „converskami“. Legendární tenisky vznikly v Americe a původně šlo o pogumovanou pracovní obuv, kterou postupně přijali za svou basketbalisté. Dnes můžeme tyto plátěné boty vidět především jako doplněk teenagerů a dají se zkombinovat prakticky s čímkoliv.

psano-rtenkou-estetksaEstétka
Do této kategorie patří dívky, které každé ráno pečlivě přemýšlí, co originálního si vezmou na sebe. Je to pravděpodobně nejzastoupenější skupina na naší fakultě. Dokáží zkombinovat i naprosto nesourodé prvky a vytvořit tak doslova umělecké dílo. Taková je i Kateřina Tobiášová, studentka politologie a francouzské filologie v prvním ročníku. „Ke svému stylu jsem se propracovala postupně, nebyla to změna ze dne na den. Nejvíc mě ale ovlivnila cizina a to, když jsem jela s rodiči poprvé na sever Evropy. Tam jsem se přesvědčila, že ‚v jednoduchosti je krása‘ rozhodně není jen fráze a co se týče oblékání, to platí dvojnásob.“
Líbilo se jí, jak Seveřanky umí podtrhnout svou ženskost a do oblečení začlenit kus sebe. Tím, jak Kateřina popsala některé části svého oděvu, potvrdila skutečné nadšení pro severskou módu. Její svetr totiž pochází z dánského secondhandu. Vyjádřila také svůj názor na oblékání v Česku. „Některé Češky (nebo většina?) se hlavně snaží nevybočovat, naprosto potlačují svou osobnost a každé ráno na sebe navléknou stejnokroj typu tričko, džíny, mikina, zkrátka naprosto nekreativní kousky, vhodné jak pro mužské, tak ženské pohlaví. A když už se ženy v oblékání snaží, většinou jen slepě následují ‚módní trendy‘ a nechají se snadno ovlivnit a strhnout davem. Chybí jim názor a vlastní styl. Vím, že oblečení není ta nejdůležitější věc na celém světě, ale každému by mělo záležet na tom, jak se prezentuje a jak působí na okolí.“ I Kateřině jsme položily otázku, jestli nedávný nástup na vysokou školu nějak ovlivnil její dosavadní styl: „Vždy jsem se takto neoblékala. Svůj styl jsem objevila tak před třemi lety. Od té doby se mi nijak zásadně nezměnil, proč také, cítím se tak dobře a už ke mně patří. A jelikož jsem na UP druhý týden, vysoká škola můj styl ještě ovlivnit nestihla a myslím, že se to ani nestane, nevidím pro to jediný důvod.“
Nejvýraznějším prvkem Kateřinina oděvu byly při fotografování její podkolenky. Ty slaví v poslední době velký návrat a rozhodně se tak neděje poprvé. Málokdo ví, že podkolenky vznikly již ve starověkém Řecku, kde chránily před nepřízní počasí dělníky a otroky. Od 12. století byly podkolenky součástí běžného šatníku. Postupně se staly neodmyslitelnou součástí různých uniforem, ať už šlo o vojáky, sportovce nebo také studenty. Do 70. let měly podkolenky ryze funkční charakter a nesly s sebou jistý dojem kultivovanosti. Vše se změnilo s příchodem punkové kultury, kdy se z podkolenek stal módní výstřelek.
Atmosféra FF podněcuje ke kreativitě a odvaze v oblékání. Je zároveň tolerantní „matkou“ akceptující všechny styly bez rozdílu barvy vlasů, pleti, pohlaví, proporcí a věku. Jinakost je zde přijímána s otevřenou náručí a to sdružuje všechny studenty. Móda nepochybně přispívá k jedinečnému geniu loci celé fakulty.

text a foto: Michaela Hodorová a Tea Šimonová

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

zpátky nahoru

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka