Menu

anigif

A+ A A-
Dagmar Volnohradská

Dagmar Volnohradská

URL internetové stránky:

Jumping aneb vyskákej to ze sebe!

V poslední době je moderních forem cvičení či posilování opravdu plno. Způsob, jak vyplavit endorfiny a dát nějaké to kilo dolů, si každý může vybrat dle svého gusta. Není to už jen aerobik a jeho deriváty, velký boom zaznamenala nedávno zumba, kterou (na rozdíl od aerobiku) cvičí často i muži. My vás tento měsíc vezmeme do světa jumpingu – skákání na trampolínách, které představuje komplexní, účinnou a zábavnou formu tělesného pohybu.
Že jste na trampolíně byli naposledy jako malé děti? A pro dospěláka se to nesluší? Kdepak, jumping pomalu ovládá fitness centra a hodiny bývají zaplněné několik týdnů dopředu.
Kdo si však pod jumpingem představí pouhé hopsání, je na omylu. Tento akční sport je založen na různě náročných kombinacích rychlých a pomalých poskoků, dynamických sprintů, balančních i silových prvků a strečinku. Všechny tyto části mají svůj vlastní význam a navazují na sebe v určitém pořadí. To vše doplňuje rytmická hudba, která vás nabudí k lepšímu výkonu. Navíc celou dobu sportujete v tzv. aerobním pásmu, které je pro spalování tuků to nejlepší.
„Hodina mě úplně nahecovala, parádně jsem se zpotila, a navíc jsem se u toho i bavila,“ sděluje své první dojmy sportovkyně Hanka Blumenthalová. I já osobně jsem dlouho neviděla tolik spokojených, (potem) zářících tváří, nejenom ženských, když se po proskákané hodině vracely do šaten. A přiznávám, že moje tvář zářila úplně stejně.
Jumpingem posílíte nejen svou fyzickou, ale i psychickou odolnost, navíc jednoduše a zábavně. Za jednu hodinu se doslova vyskáčete z denních problémů a starostí, uděláte dobře svému tělu a to vše naprosto bezpečně a s pozitivními účinky na zdraví. Je prokázáno, že skákání příznivě působí na kardiovaskulární, trávicí i nervový systém. Pro ty, kteří se bojí o své klouby, máme další dobrou zprávu: toto cvičení nezatěžuje kloubní aparát tolik jako cvičení na posilovacích strojích či s činkami. Takže pokud máte sedavé zaměstnání nebo bolesti zad, vůbec neváhejte a skočte do jumpingu!
Zaskákat si můžete samozřejmě také zcela individuálně na kterékoliv trampolíně, na kterou narazíte, ať už vaší nebo veřejné, nejlepší je však navštívit organizovanou hodinu ve fitness centru (v Olomouci např. Club Koruna). Na jumping jsou totiž nejlepší speciální trampolíny s madlem o průměru přes jeden metr. Doporučujeme si lekci předem rezervovat, za hodinu zaplatíte 90 Kč, studenti 75 Kč. Tak co, odskáčete si to?

Buďte in(line). Na Hejčínské louce

Jarní počasí je už cítit na každém kroku. Proto jsme neváhali a po zimním spánku vytáhli kolečkové brusle a nechali je „prosvištět se“ po nové in-line stezce. Byli jsme překvapeni její délkou i kvalitou.
Od konce srpna minulého roku se může Olomouc pyšnit novou více než tříkilometrovou trasou pro všechny vyznavače bruslí a kol. Užít si tak můžete jízdu od černovírského mostu směrem k lávce přes Mlýnský potok, odkud trasa pokračuje souběžně se stávající cyklostezkou k jezeru Poděbrady. Zde se nová stezka točí směrem k chomoutovské pevnůstce a končí opět u černovírského mostu. Velmi nás potěšilo, že se nejedná o ten typ stezky, na jejímž konci se musíte otočit a jet zase zpátky. Tady si můžete naplno užívat jednosměrnou jízdu po okruhu, který je první svého druhu na střední Moravě. Navíc se nemusíte celou dobu jen prohánět, po cestě je k dispozici také jedno odpočívadlo a dvě parkoviště –jedno z nich s kapacitou 22 parkovacích míst se nachází u mostu přes Moravu do Černovíra, druhé pro 21 aut najdete u mostu přes Mlýnský potok podél ulice Břetislavova. Pokud nevlastníte auto, je nejlepší způsob, jak se ke stezce dostat, sbalit brusle a autobusem dojet do Černovíru na zastávku Frajtovo náměstí. A pokud chcete začít z řepčínské strany, máte na výběr hned z několika autobusových zastávek, např. Řepčínská nebo MŽ, Starý závod či Řepčín, škola. Od každé ale počítejte ještě několik metrů pěšky.
Jízdu jsme podnikli jednoho pátečního večera při západu slunce, ale i přes pozdní hodinu bylo vidět, že tato stezka je hojně využívaná a že to byla od města dobrá investice. Není divu, asfalt je opravdu velmi jemný a rovný a na cestě široké tři metry se s přehledem vyhnete protijedoucím. To však neplatí na úseku od černovírského mostu při jízdě proti směru hodinových ručiček. V této části je na prvním kilometru asfalt z neznámých důvodů zúžen asi do jednoho metru, ačkoliv podklad je mnohem širší. Poslední výtku bychom pak měli k avizované možnosti napojit se přímo na cyklostezku k jezeru Poděbrady. Napojit se sice můžete, ale pokud máte na nohách brusle, oněch 500 metrů písku a štěrku si asi netroufnete.
Pokud vás jízda vyčerpá natolik, že budete muset doplnit tekutiny a možná i pohladit žaludek, nejbližší občerstvení najdete hned za černovírským mostem v Dělnickém domě. Z řepčínské strany stačí ujít několik set metrů k pohostinství U Kapličky, ale než byste k němu došli a našli kýžené místo, asi by vás přešla chuť. Při cestě k oběma občerstvovacím zařízením navíc doporučujeme vzít vaše čtyřkolečkové miláčky raději do ruky.
Tak neváhejte a roztočte kola i kolečka na 3,3 kilometrech Hejčínské louky!

Ty vado, ty brďo!

Určitě jste se s nimi již setkali. Minimálně jste je slyšeli, možná je i užíváte. Koho? Co? Řeč je o pánech Vadovi a Brďovi. Ale existují vůbec takové tvary? Odkud vlastně tyto časté expresivní výrazy pochází?
Jedná se o vyjádření údivu vokativem, ale na rozdíl od obdobných zvolání jako ty bláho! nebo vulgárnějšího ty vole!, ty krávo! či zjemněného ty kráso!, jsou tyto vokativy blízké větám citoslovečným. A to jednoduše proto, že k nim nenajdeme nominativ, tedy první pád. Původ údivu ty brďo! bychom s největší pravděpodobností našli ve vokativu ty člobrďo!, ze kterého odstraníme první část slova. Možná se vám výraz člobrďo spojí se známou společenskou hrou, a to jak ve variantě člobrdo, tak člobrďo.
Ať už je to jakkoliv, zvolání ty vado! a ty brďo! slouží zejména mladé generaci (tedy nám) k projevu emocionálního postoje a originálně vyjadřují spontánní reakci. V běžně mluvené češtině mají tyto výrazy různé varianty, jako např. ty vádo! či ty vago!, ty vogo! apod.
Lingvisté jsou toho názoru, že se možná jedná o jev krátkodobý, pokud by však pronikl z úzu mladé generace i do úzu generací ostatních a stal se tak trvalejší povahy, třeba se dostane i do normy češtiny. Ale jak to poznáme, že se tak už stalo? No ty brďo!!!
Zdroj: Štěpán, J.: Ty brďo!. In: NAŠE ŘEČ, 2, 2008, s. 108–109.

Jak Hanáci jijó tvargle

„Každé vi, že národni hanácky jidlo só tvargle. Tož postime krátkó reportáž nazvanó ,Páchneš, ale seš náš’, kerá dokumentoje vznik naší chlóbe, jejiž odér překračoje hranice okreso, kraja a dik našé družici se nebojim řict, že aji význam sloneční sóstave.
Sledojeme póť bodóciho tvargla: hledime chvilo na krávo, jak se pase, pak střih na vemeno a jož jo selka doji, sbirá mličesko, pak chestá plny konve na odvoz. Za kopcem cose rachoti a néni to bóřka, ale traktor Zetor...“
Početli jste si? Asi vám došlo, že text je příkladem hanáčtiny, která je právě pro okolí Olomouce tak typická. Že jí nerozumíte? Troška teorie a hanáckou větu budete schopni přeložit a v pokročilejší fázi třeba i sami utvořit.
Hanácké nářečí patří mezi středomoravskou nářeční skupinu známou také jako hanácká nářeční skupina. Teritoriálně ji můžeme vymezit, jak je patrné už z názvu, územím střední Moravy. Nejvýraznějším rysem jsou všudypřítomné hlásky e/é a o/ó – první odpovídá obecně českému ej, východomoravskému í/ý a lašskému i/y, druhá nahrazuje dvojhlásku ou. Takže se setkáme se slovy jako např. stréc, móko, vezó. Také původní hlásky y, u se ve většině středomoravského prostoru změnily v široké e a o, a tak místo ryby a ruky máme rebu a roku.
Aby to nebylo příliš jednoduché, má hanácké nářečí několik podskupin, a to centrální, jižní, západní a východní, přičemž každá z nich má svá specifika. Pro naši potřebu ale úplně postačí výše zmíněné nejdůležitější rysy, pomocí nichž byste teď už měli úvodní text přelouskat jedna radost. Tož do teho!
Nejen text o tvarglích, ale i lekce hanáčtiny se slovíčky najdete na http://www.olomouc.com/hanactina.

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS

Starší čísla časopisu k prohlédnutí

  • paces-01-2012paces-02-2012paces-03-2012paces-04-2012paces-04-2012paces-08 paces-07 paces-08
  • paces-09paces-10paces-11paces-10paces-10paces-14paces-15 paces-16
  • paces-17paces-18 paces-19 paces-20 21 obalka-21    23 24 25 26 27 28 Paces-29 pacesweb     paces-rijen2017     paces32-titulka